Preromantismus

Úklady a láska

• 1784

• tragédie

• Ferdinand je armádní major a syn prezidenta von Waltera, vysoce postavený šlechtic u německého knížecího dvora, zatímco Luisa Millerová je dcerou měšťanského hudebníka. Zamilují se do sebe, ale oba jejich otcové jim řeknou ať ukončí svůj vztah, protože její otec si myslí, že to s ní nemyslí vážně a jeho otec odmítá sňatek kvůli nižšímu společenskému postavení Luisy, kterou navíc považuje za prostitutku. Prezident chce místo toho rozšířit svůj vliv a postavení na dvoře a tak domluví synovi manželství s milenkou vévody lady Milfordovou. Avšak Ferdinand se bouří proti záměru svého otce (důležitý motiv vzdoru otci) a snaží se přesvědčit Luisu, aby s ním utekla. Prezident a jeho tajemník Wurm (Ferdinandův soupeř) vymyslí zákeřnou past a nechají bezdůvodně zatknout Luisiny rodiče. Donutí Luisu, aby napsala milostný dopis pro maršála a potom musela přísahat, že to nikomu neřekne. Tento dopis se dostane k Ferdinandovi a vyvolá to v něm naprosté zoufalství. Luisa řekne otci, že se chce zabít, ale ten ji přemluví, aby to nedělala. Pak přijde Ferdinand pošle otce pryč a otráví sebe i Luisu. Umírající Luisa řekne Ferdinandovi pravdu o dopise. A tak oba umřou vinou jeho otce a tajemníka Wurma. Ještě před smrtí však stihne Ferdinand svému otci odpustit.

Óda na radost

• 1785

• oslavná píseň radosti a přátelství

• zhudebněna Beethovenem

• hymna EU

Valdštejn

• 1799

• dramatická historická trilogie

• pojednává o vojevůdci z období třicetileté války, kterého přivedla ctižádost k tragickému pádu

Balady

• 1800

• soubor sedmi balad, které tematicky souvisí s hrou Valdštejn

Marie Stuartovna

• 1800; 1801

• historická tragédie – drama

• mystické drama

• psychologické drama

• Anglie

• Zápas skotské královny Marie Stuartovny s anglickou královnou Alžbětou I. je vlastně zápasem katolické a protestantské církve. Dramatičnost, která byla ve Valdštejnovi situovaná v jedné osobě (já proti sobě), se zde rozdělila do dvou osob: Marie a Alžběty. Smrt Stuartovny byla dlouho chápána jako oběť, Alžběta byla naproti tomu chápána negativně. V Schillerově hře dojde poprvé k vyrovnání těchto dvou aspektů.

Panna Orleánská

• 1801

• drama

• oslava boje za vlast

• hl. postava: Johanka z Arku

Nevěsta messinská

• 1801

• drama inspirované antikou

• Hra začíná v paláci v Messině, kde nedávno ovdovělá kněžna Isabella po dlouhém boji znovu smiřuje své znepřátelené syny, dona Manuela a dona Cesara. Po ukončení sporu Isabella oběma vyjeví, že mají ještě sestru, která až dosud vyrůstala ukryta v jistém klášteře, ale nyní ji kněžna hodlá přivést zpět do paláce. Isabella svěřila děvče péči kláštera, ačkoli podle rozkazu zemřelého krále mělo být dítě ihned po narození usmrceno. Tento rozkaz vydal otec kvůli snu, jejž mu arabský hvězdopravec vyložil v tom smyslu, že by budoucí dcera přivodila zkázu celému rodu. Avšak Isabella měla sama jiný sen, který si nechala vyložit křesťanským mnichem. Ten ji ujistil, že tato dcera jednou oba znesvářené bratry spojí v lásce. Isabella přikládala křesťanskému výkladu vyšší cenu, a proto dítě zachránila a držela v úkrytu. Don Manuel i don Cesar se však již nevědomky se svou sestrou Beatricí setkali a oba se do ní zamilovali, aniž by se dozvěděli její totožnost a aniž by věděli jeden o lásce druhého. Don Cesar nakonec nalezne svého bratra ve vřelém objetí s Beatricí a ze žárlivosti ho probodne. Když královna Isabella po vraždě dona Manuela odhalí Beatricin původ, rozhodne se don Cesar odčinit svůj zločin sebevraždou – a ani jeho matka, ani nově získaná sestra, ani sbor jej od tohoto činu nedokáží odvrátit.