Preromantismus

• Prometheus

  • 1774

  • báseň, která je uměleckým vyjádřením myšlenek hnutí Sturm und Drang

• Nové písně

  • anakreonské písně věnované Charlotě

• Torquato Tasso

  • 1790

  • veršovaná tragédie zobrazující život italského renesančního básníka

• Viléma Meistera léta učednická

  • 1796

  • výchovný román

• Faust

  • 1802; 1832

  • drama

  • 2 díly

  • 1. díl – Mefistofeles, Faust, Markétka (14 let)

  • 2. díl – Mefistofeles, Faust, Helena Trojská

  • 1. DÍL

Námětem díla je pověst o doktoru Faustovi, který prodal v touze po poznání a štěstí svou duši ďáblu. Faust chce dobývat pravdu a poznávat svět, smysl života nachází v aktivitě pro dobro lidstva. Nespokojenému Faustovi, toužícím po stále novém poznání, nabídne Mefistofeles, zosobňující ďábla, své služby. Za to mu Faust slibuje svou duši, jestliže dosáhne uspokojení. Aby odvrátil Fausta od touhy po vědění, pokouší se ho Mefistofeles zlákat svody světa – uvede ho do veselé společnosti, omladí jej a pošle mu do cesty měšťanskou dívku Markétku, do níž se Faust zamiluje. Markétka však zaviní smrt své matky i bratra, který je zabit v souboji s Faustem. Ze zoufalství utopí své a Faustovo dítě a v žaláři očekává popravu.

• 2. DÍL

Faust zpočátku propadá zoufalství z Markétčiny smrti, proto jej Mefistofeles odvede na císařský dvůr, kde má zapomenout a rozptýlit se. Faust získává císařovu důvěru i vděčnost, když vynálezem papírových peněz zachrání říši před úpadkem. Pro dvorskou společnost vyvolává z podsvětí nejkrásnější ženu starověku, Helenu, má s ní syna a po smrti obou se vrací ke dvoru, aby si vyžádal od císaře za odměnu bažinatou krajinu u moře, kterou chce změnit v úrodnou půdu, na níž by žili svobodní lidé. V uskutečnění této vidiny spatřuje konečný smysl svého života. Ačkoli pocítil uspokojení a podle smlouvy s Mefistofelem by měla jeho duše propadnout peklu, přece jej zachraňuje ušlechtilý záměr pomáhat lidem. Faust se stává symbolem lidství.

Friedrich Schiller

• 1759–1805

• filozof, básník, dramatik, překladatel

• Goethův přítel a vrstevník

• vyjádřil velmi přesvědčivě ideály nové epochy, zejména touhu po národní i osobní svobodě

• v hrách odsoudil politický i osobní útlak

• v lyrice vyslovoval všelidské city a mravní ideály

• Loupežníci

  • 1781

  • drama

  • Mladý hrdina Karl Moor, prvorozený syn a oblíbenec starého hraběte z Mooru, tráví čas studiem v Lipsku, vlastní rozmarnost a lehkomyslnost jej však dostanou do finančních obtíží. S prosbou o odpuštění se Karl obrací na otce. Jeho mladší závistivý bratr Franz, která Karla nenávidí, se však situace rozhodne zneužít. Ve snaze stát se zámeckým pánem a získat Karlovu snoubenku Amálii přečte namísto Karlova dopisu s omluvou otci podvrženou zprávu od korespondenta z Lipska, která Karla očerňuje. Na Franzovo naléhání zdrcený otec Karla vyžene a vydědí. Karl založí loupežnickou bandu a stane se jejím vůdcem. Se svými druhy se pak vrátí do vlasti, neboť se chce znovu pokusit o usmíření s otcem. Otce však nalézá uvězněného ve věži, kam jej zavřel po převzetí moci Franz. Když se otec dozvídá, že se Karl stal loupežníkem, umírá žalem. Franz dostane před loupežníky strach a oběsí se. Loupežníci nakonec celý zámek podpálí. Amalia Karla stále miluje, protože je však coby loupežník vázán přísahou, nemůže se Karl ke své snoubence vrátit. Amália, která nechce bez Karla žít, proto požaduje, aby ji zabil. A Karel ji poslechne. Neboť rozpozná, co vše svým chováním způsobil, rozhodne se Karl vydat řádnému soudu. Potká chudého muže a řekne mu, aby ho odvedl na policii. Muž splní jeho přání a dostane vypsanou odměnu. Karel je popraven.