Strakonický dudák - Josef Kajetán Tyl - rozbor díla
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Jazyk díla: český, lidový (Švanda, Dorotka, Kalafuna), světácký (Vocilka), poetický (víly), objevují se zde nespisovné výrazy (ousilí, mýlíme, ňáký), cizí slova (signor musicanto, koštýř, jurista, bonžúr)
Historický kontext:
Spisovatelé
Karel Jaromír Erben (1811 – 1870) – Kytice z pověstí národních, České pohádky, Sebrané spisy Jana Husa, pojednání k legendě o sv. Kateřině, J. A. Komenském, Písně národní v Čechách
Karel Hynek Mácha (1810 – 1836) – Máj, Nové básně Karla Hynka Máchy, Básně, Cikáni, Křivoklad, Marinka
Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856) – Tyrolské elegie, Obrazy z Rus, Slovan, Pražské noviny, Král Lávra, Epigramy, Křest svatého Vladimíra
Alois Jirásek (1851 – 1930) – F.L. Věk, U nás, Skaláci, Temno, Psohlavci, Bratrstvo, Proti všem
Literární kontext:
Hra vznikala v předrevolučním roce 1847
Premiéra ve Stavovském divadle
Skvěle přijata chudšími lidmi i buržoazií, kladně ji ohodnotil např. Karel Havlíček Borovský
Další díla J. K. Tyla:
Dramatické báchorky: Jiříkovo vidění (1849), Tvrdohlavá žena (1849), Lesní panna (1850)
Historické hry: Kutnohorští havíři (1848), Jan Hus (1848), Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové (1849), Žižka z Trocnova (1849)
Činohry: Paní Marjánka, matka pluku (1845), Pražský flamendr (1846), Chudý kejklíř (1848)
Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka (1834) – hra se zpěvy, k níž nápěv složil František Škroup
O autorovi:
Josef Kajetán Tyl byl zakladatelem moderního českého divadla, tvůrce národní hymny a významný prozaik. Trvalejší místo vojenského účetního nalezl po roce 1831 v pražských josefských kasárnách. Tímto zaměstnáním si finančně polepšil a mohl se tak ve volném čase věnovat literatuře a divadlu. Tylova díla byla v té době průměrná, přesto se stal nejčtenějším českým prozaikem. Začal pracovat jako ochotnický herec, dramatický spisovatel a překladatel, redaktor a organizátor společenského života v Praze. V letech 1835-1837 byl ředitelem českého ochotnického Kajetánského divadla. Rostoucí bída a velké pracovní vypětí způsobily J. K. Tylovi předčasnou smrt. Na jeho pohřeb přišly zástupy lidí a rozloučily se s ním písní Kde domov můj.