Světová renesanční literatura a čeští humanističtí autoři

ANGLIE:

Geoffrey Chaucer (14. stol.)

• Canterburské povídky

• Veršované, inspirace Boccacovým Dekameronem, střídá se vyprávění poutníků směřujících k hrobu světce Tomáše Becketa do Canterbury, 23 příběhů

• Žánry různorodé – hrdinské povídky, legendy, parodie na rytířské romány, frašky

William Shakespeare (viz. 10. otázka!!!)

• Rodištěm Stratford nad Avonou, finanční rodinná tíseň, neměl hlubší vzdělání

• Jeho tvorba v Londýně, odešel tam, herec, dramatik, v souboru divadla The Globe – kruhový amfiteátr pod otevřenou oblohou, těsný kontakt herců a obecenstva, nemají kulisy ani oponu, ženské role hrají muži, důraz na kostýmy, holé jeviště bez kulis

• Čerpal z předloh jiných tvůrců a hry předělával, přetvářel do originální podoby, dokázal vykreslit realitu, rozlišoval jazyk svých postav, psychologicky propracované postavy

• Později optimismus opadá, skepse, ve světě lidské špatnosti a slabosti vítězí nad dobrými úmysly

• Komedie – Zkrocení zlé ženy, Marná lásky snaha, Sen noci svatojánské, Kupec benátský, Mnoho povyku pro nic, Večer tříkrálový, Veselé paničky windsorské

• Tragédie – Romeo a Julie, Richard III., Macbeth, Hamlet, Král Leare, Othello

• Historické hry – Richard III., Jindřich IV.

• Básník – Sonety, odlišné od Petrarcových, omezené možnosti rýmů v angličtině

Renesance a humanismus v Čechách

• 70. léta 15. st. – 20. léta 17. st.

• Renesance se v pravém slova smyslu neprosadila – vliv náboženské ideologie, která se odvracela od rozvíjení jedince jako individuality, funkce estetická a zábavná do pozadí, v popředí byly cíle praktické

• Určité prvky renesančního cítění se projevují v díle syna krále Jiřího – Hynka z Poděbrad – přeložil 11 novel z Boccacciova Dekameronu, psal veršované skladby

Humanismus

= určitý životní a vzdělanostní program, člověk je tvůrcem všech hodnot, cílem humanistů bylo rozvíjet schopnosti člověka, důraz na jeho práva, vzdělání, vědění, vydávali a komentovali díla antická, pěstovali literaturu naučnou

• Znaky českého humanismu:

• obsahově – převaha naukového charakteru literatury

• vliv latiny na rozkvět spis. češtiny (Ciceronova latina – dlouhá souvětí, bohatá slovní zásoba), význam knihtisku

• náznaky už v době Karla IV. (přátelství s Petrarcou), plný rozvoj až v 15. a 16. st. (s reformačním hnutím, u nás velký vliv církve)

• 2 linie – latinští humanisté a národní humanisté

1) Latinští humanisté

Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461-1510)

• Prozaik a básník

• Filozofická próza, ódy, elegie, epigramy, stylisticky uhlazené listy

• např. Elegie na smrt císaře Karla IV.

Jan Campanus Vodňanský

• spisovatel, rektor pražské univerzity, latinsky píšící básník

• Břetislav a Jitka (drama), Cechias (zveršované české dějiny), Bretislaus (drama)

Jan z Rabštejna

• Kněz a diplomat, obhájce Jiřího z Poděbrad

• Dialogus – formou dopisu italskému panovníkovi, fiktivní rozhovor se třemi šlechtici