Utrpení knížete Sternenhocha_V001_o
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Jednání za oponou
Také při inscenaci Utrpení knížete Sternenhocha bylo z hlediště učiněno jeviště a děj se navíc většinou odehrává právě v hledišti. Skvělá úvodní scéna - vyjednávání šlechtického „degena“ Sternenhocha (Martin Finger) v myslivecké kamizole s přízemním lidským exemplářem Otcem (Jiří Štrébl) o jeho dceru Helgu - se tak odehrává za oponou, ale před zraky diváků…
Zdrojem klímovské grotesknosti není jen nepoměr mezi vysokým a nízkým uvnitř tohoto světa, ale především nesouměřitelnost mezi tímto upadlým světem a brutálně božským světem skutečným, prezentovaným Klímou jako všezahrnující Záře. Spíše než jako indický Májin závoj, který šálivě zastírá skutečnost, působí tento svět v Klímově výkladu jako hodně těžké, špinavé záclony. Odtud tedy až dryáčnická krutost některých scén. Sternenhochův příběh se neodehrává pouze v tomto světě, ale také v „postmortalii“ -z toho důvodu se v inscenaci vyskytují dvě Helgy Daemony, které souží Sternenhocha. Robustní plavá domina před zavražděním (Vanda Hybnerová) a Helga „posmrtná“, pronásledující svého manžela a vraha až k hořkému konci. Té propůjčila zlověstnou podobu Ivana Uhlířová. [...]
JOSEF MLEJNEK
(MF DNES 4. 5. 2007)
OBECNÁ struktura ústní zkoušky
1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla)
2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla
3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého
4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika