ČTVRTÁ FÁZE NÁRODNÍHO OBROZENÍ A- REALISMUS

BOŽENA NĚMCOVÁ (1820? – 1862)

- narodila se ve Vídni jako nemanželské dítě Češky (Terezie Novotné) a Němce (J.Pankla), její matka byla

sloužící u kněžny Kateřiny Zaháňské, která žila střídavě ve Vídni a na zámku Ratibořice (u České Skalice –

V Čechy), původně se jmenovala Barbora Panklová - oficiální verze

- vzniká ale mnoho hypotéz o životě B.Němcové, např.:

• její matkou byla přímo kněžna Kateřina a měla ji s kancléřem

• její matkou byla sestra kněžny Kateřiny (Dorota) a otcem byl někdo neurozeného původu

- vyrůstala v Ratibořicích v hospodářském stavení u zámku, na její výchově se ze značné míry podílela její

babička Magdalena Novotná, která bydlela na Starém Bělidle

- její dětství nebylo zdaleka tak idylické, jak ho líčí v „Babičce“ u Barunky, měla velmi napjaté vztahy s matkou

(ta na ni žárlila ve vztahu k otci), poslala ji tedy na vychování do Chvalkovic (zde navštěvuje velkou

zámeckou knihovnu a začíná hodně číst a sama se vzdělávat)

- do svých 17 let mluvila jen německy, cítila se být Němkou, tíhla k velkopanskému stylu života, ale provdala se

za Čecha jménem „Němec“ (byl o 10 – 15 let starší), bylo to značně nešťastné manželství (ona ho nemilova-

la), ale vzbudil v ní vlastenectví, měla s ním 4 děti (oblíbenec Hynek), měla hodně milenců

- její manžel byl velmi neoblíben pro své vlastenecké názory, proto byl velmi často překládán z místa na místo,

prožívali tak spolu velkou bídu, ale Němcová tak poznala Čechy a Slovensko (to pak využila ve své tvorbě)

- navštívila například:

• Prahu (zde byla 3 roky), v této době prožívala vztah s Nebeským, navštěvovala různé salony, byla velmi

oblíbená, inteligentní a krásná, toto bylo její nejšťastnější období

• Chodsko

• východní Čechy (Litomyšl, Polná, Josefov, Červený Kostelec)

• severní Čechy (Liberec, Nymburk)

- po roce 1848 byl její manžel přeložen na Slovensko, ona s ním však už nešla, jen ho několikrát navštívila, žila

sama v Praze v obrovské bídě.

- v době kdy ji zemřel její syn Hynek, píše „Babičku“ (proto je tak zidealizovaná)

- trpěla vleklou plicní nemocí

- jednou ji nakladatel Augusta nabídl, že vydá všechny její spisy, ona už však ale byla naprosto neschopna práce

- manžel o ní ještě asi 2 měsíce pečoval než zemřela

- je pochována na Vyšehradě, její pohřeb byl obrovskou manifestací

- začínala jako básnířka, pod vlivem Nebeského (který psal básně), ale žádná sbírka ji nikdy nevyšla (pouze je

publikovala v časopisech)

- psala prózu, pohádky a publikovala

Pohádky:

- sbírala a pak je překomponovala ke svému obrazu (aby byly čtivé a zároveň výchovné)

- hlavně na Slovensku a Chodsku

„O dvanácti měsíčkách“

„O bílém hadovi“

„Sedmero krkavců“

„Princ Bajaja“

„Sůl nad zlato“

„Mahulena krásná panna“