Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




ČTVRTÁ FÁZE NÁRODNÍHO OBROZENÍ A- REALISMUS

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (68 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Maturitní otázka číslo 8 ČTVRTÁ FÁZE NÁRODNÍHO OBROZENÍ - REALISMUS KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ BOŽENA NĚMCOVÁ - objevuje se nový směr : realismus - z latinského „realis“ = skutečný - v Z Evropě se objevuje již na počátku 18. století, k nám přichází až v polovině 19.století - dva hlavní vlivy : positivismus -zakladatel : Auguste Comte - základní myšlenka: „Skutečné je jen to, co lze empiricky dokázat“, neexistují kalkuly, hypotézy… rozvoj přírodních věd - literatura vzniká v souladu s těmito dvěma vlivy - znaky: snaha o pravdivé, věcné, objektivní zachycení skutečnosti autor se neúčastní děje, je v jakési roli vědce, je objektivní a „dokumentuje“ (tzv. er forma) hrdinové jsou typizovaní postavy jsou zde zachyceny ve vývoji hrdina je zachycen vždy v nějakých sociálních vztazích kritika společnosti („kritický realismus“) jazyk - není zde již vše spisovně, ale spíše hovorově (objevují se archaismy, dialektismy..), tak jak by to ve skutečnosti hrdinové opravdu řekli - žánry – převládá próza, vzniká román! KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ (1821 – 1856) - narodil se v Borové (u tehdejšího Německého Brodu) u Havlíčkova Brodu - vystudoval FFUK, nedokončil kněžský seminář - pobýval v Rusku (Lvov, Moskva) jako vychovatel, po návratu do Čech se stal žurnalistou - vůbec první známý článek „Kritika Tyla“ - je jedním z nejvýznamnějších novinářů vůbec - byl 2x souzen, vždy se hájil sám - 1851 – 55 po zatčení byl deportován do Brixenu (dnes italské Bresamone) - po jeho návratu byla jeho žena mrtvá, dcera jej téměř neznala a on sám měl TBC - v 35 letech zemřel v tehdejší Blátivé ulici (dnes Havlíčkova) v bytě svého švagra - je pochován na Olšanských hřbitovech „Národní noviny“ - rubrika„Duch národních novin“ - založil je - fungovaly 1848 – 50 v Praze - v této době byl Havlíček liberál - úředně zastaveny noviny + činnost v Praze „Slovan“ - rubrika„Epištoly kutnohorské“ - časopis vydáván z Kutné hory - v této době již radikál „Obrazy z Rus“ - cyklus reportáží (napsané v Rusku), psal epigramy =krátká satirická báseň - 2-8 veršů, nejčastěji 4, útočné, břitká pointa - napsal jich cca 200 a věnoval je církvi, králi, světu, múzám, vlasti.. Dále psal lyricko-epické skladby : „Tyrolské elegie“ - psány částečně v Tyrolsku - vypráví zde o zatčení, cestě a internaci - satira, ironie, sarkasmus - kritika Rakousko-Uherska, policie „Král Lávra“ - veršovaná pohádka - dvojaktualizace (národní a osobní) „Křest svatého Vladimíra“ - nedokončené dílo, směšnohrdinský epos - car Vladimír a bůh Perun (slovanský bůh), 10.století na Kyjevské Rusi - o přijetí křesťanství, inspirace Nestorovým letopisem - je zde také postava novináře (má tragický a nevděčný úděl) - jazyk: základ spisovný + hovorová čeština + vulgarismy (v té době nezvyklé) BOŽENA NĚMCOVÁ (1820? – 1862) -narodila se ve Vídni jako nemanželské dítě Češky (Terezie Novotné) a Němce (J.Pankla), její matka byla sloužící u kněžny Kateřiny Zaháňské, která žila střídavě ve Vídni a na zámku Ratibořice (u České Skalice – V Čechy), původně se jmenovala Barbora Panklová - oficiální verze - vzniká ale mnoho hypotéz o životě B.Němcové, např.: její matkou byla přímo kněžna Kateřina a měla ji s kancléřem její matkou byla sestra kněžny Kateřiny (Dorota) a otcem byl někdo neurozeného původu - vyrůstala v Ratibořicích v hospodářském stavení u zámku, na její výchově se ze značné míry podílela její babička Magdalena Novotná, která bydlela na Starém Bělidle - její dětství nebylo zdaleka tak idylické, jak ho líčí v „Babičce“ u Barunky, měla velmi napjaté vztahy s matkou (ta na ni žárlila ve vztahu k otci), poslala ji tedy na vychování do Chvalkovic (zde navštěvuje velkou zámeckou knihovnu a začíná hodně číst a sama se vzdělávat) - do svých 17 let mluvila jen německy, cítila se být Němkou, tíhla k velkopanskému stylu života, ale provdala se za Čecha jménem „Němec“ (byl o 10 – 15 let starší), bylo to značně nešťastné manželství (ona ho nemilova- la), ale vzbudil v ní vlastenectví, měla s ním 4 děti (oblíbenec Hynek), měla hodně milenců - její manžel byl velmi neoblíben pro své vlastenecké názory, proto byl velmi často překládán z místa na místo, prožívali tak spolu velkou bídu, ale Němcová tak poznala Čechy a Slovensko (to pak využila ve své tvorbě) - navštívila například: Prahu (zde byla 3 roky), v této době prožívala vztah s Nebeským, navštěvovala různé salony, byla velmi oblíbená, inteligentní a krásná, toto bylo její nejšťastnější období Chodsko východní Čechy (Litomyšl, Polná, Josefov, Červený Kostelec) severní Čechy (Liberec, Nymburk) - po roce 1848 byl její manžel přeložen na Slovensko, ona s ním však už nešla, jen ho několikrát navštívila, žila sama v Praze v obrovské bídě. - v době kdy ji zemřel její syn Hynek, píše „Babičku“ (proto je tak zidealizovaná) - trpěla vleklou plicní nemocí - jednou ji nakladatel Augusta nabídl, že vydá všechny její spisy, ona už však ale byla naprosto neschopna práce - manžel o ní ještě asi 2 měsíce pečoval než zemřela - je pochována na Vyšehradě, její pohřeb byl obrovskou manifestací -začínala jako básnířka, pod vlivem Nebeského (který psal básně), ale žádná sbírka ji nikdy nevyšla (pouze je publikovala v časopisech) - psala prózu, pohádky a publikovala Pohádky: - sbírala a pak je překomponovala ke svému obrazu (aby byly čtivé a zároveň výchovné) - hlavně na Slovensku a Chodsku „O dvanácti měsíčkách“ „O bílém hadovi“ „Sedmero krkavců“ „Princ Bajaja“ „Sůl nad zlato“ „Mahulena krásná panna“ Publicistika : - publikovala velice často, aby se uživila - byly to zejména články etnografické (zvyky, tradice v jednotlivých krajích) „Obrazy z okolí domažlického“ „Obrazy ze života slovenského“ „Selská politika“ - její významný článek, rok 1848 – kritika revoluce (buržoazie) Beletrie: - psala především povídky a delší prózy - povídky: označujeme je jako tzv. „vesnické povídky“ dle prostředí, ve kterém se odehrávají většinou na V Čech, nebo na Chodsku hrdiny jsou především prostí, obyčejní lidé (většinou s kladným charakterem) a když už se tam objeví i lidé bohatí, tak jsou stav

Témata, do kterých materiál patří