ČTVRTÁ FÁZE NÁRODNÍHO OBROZENÍ A- REALISMUS

straně druhé se ale také seznamujeme s chudobou v podzámčí, kde malé děti umírají hlady! Vypukne však

epidemie cholery a nemoci se nevyhne ani zámecká paní, navíc se ji zatoulá její milovaný Joli. Šťastně se však

uzdraví a stává se z ní dobročinná lidumilka. Sirotka Vojtěcha, který hlídal psíka a ukázal se jako charakterní

chlapec, dává zámecká paní studovat medicínu.

„Babička“ podtitul „Obrazy z venkovského života“

- nejdelší z jejich próz, psala ji v době své největší krize (když ji zemřel její milovaný syn Hynek), napsala ji

v Ječné ulici

- byla 340 x vydána v českém jazyce a přeložena minimálně do 20 jazyků

- 3 x zfilmována, mnohokrát zdramatizována

- chybí zde fabule, není zde téměř žádný děj, je napsána jakousi metodou obrazů, které jsou pospojovány

ústřední postavou babičky

- je zde mimo jiné vylíčen temný příběh Viktorky (láska, jež přivede člověka k šílenství)

- dále se zde objevují postavy jako pan Beyer, schovanka Hortensie, Kristla, mlynář, bába kořenářka aj.

- hlavní dějová osnova babičky se skládá ze dvou pásem. To první je věnováno především životu na Starém

bělidle, kde babička tráví svá poslední léta u své dcery a zetě, ale zejména mezi vnoučaty. Babička je

venkovská žena, jenž je nejen studnicí lidové moudrosti, ale rovněž nositelkou celého množství zvyků a tradic.

Takto pojímaná životní filozofie vytváří z babičky člověka, který umí poradit, je ochránkyní lásky a dobroty.

Její chování si podmaní okolí, dokonce i kněžnu z ratibořického zámku. Druhé pásmo knihy je od 7. kapitoly

(popis přírodního dění během jednotlivých ročních období a vylíčení života na venkově od jara do zimy).

- poselství Babičky: oslava dobrého člověka, popis roku na venkově