ČTVRTÁ FÁZE NÁRODNÍHO OBROZENÍ A- REALISMUS

Publicistika :

- publikovala velice často, aby se uživila

- byly to zejména články etnografické (zvyky, tradice v jednotlivých krajích)

„Obrazy z okolí domažlického“

„Obrazy ze života slovenského“

„Selská politika“

- její významný článek, rok 1848 – kritika revoluce (buržoazie)

Beletrie:

- psala především povídky a delší prózy

- povídky:

• označujeme je jako tzv. „vesnické povídky“ dle prostředí, ve kterém se odehrávají

• většinou na V Čech, nebo na Chodsku

• hrdiny jsou především prostí, obyčejní lidé (většinou s kladným charakterem) a když už se tam objeví i lidé

bohatí, tak jsou staveni do konfliktu

• zobrazuje většinou hrdinky – ženy

• jazyk - používá spisovnou češtinu (s prvky dialektu)

„Rozárka“

- povídka o tělesně postižené dívce, která má ale krásné dlouhé husté vlasy → ty nakonec však prodá, protože

potřebuje finančně vypomoct svým přátelům (oběť pro jiné)

„Karla“

- povídka o matce, která ztratila manžela, svého syna Karla vydává za dívku

- čtenář to však po dobu, kdy ji čte, netuší

- objevuje se zde také přítelkyně Hana - jejich vztah se pak může zprvu tedy jevit jako lesbický

„Divá Bára“

- srovnání dvou typů žen (Báry a její přítelkyně Elišky)

- Bára je emancipovaná žena x Eliška je pasivní, křehká, bojácná dívka

„Dobrý člověk“

- milostný příběh, odehrává se částečně na vesnici a částečně ve Vídni

„Pan učitel“

- krátká, lyrická vzpomínka na učitele z dětství

„Chyže pod horami“

- příspěvek do Almanachu Máj

- zároveň sloužila jako příspěvek k československé vzájemnosti

- povídka o českém intelektuálovi, který přichází na Slovensko a tam se zamiluje

„Pohorská vesnice“

- tezová próza / na tezi / á la téze (tzn., že autor již měl předem nějakou myšlenku a chtěl ukázat na svém

příběhu, že funguje - didaktické)

- Božena Němcová měla své dvě základní teze:

• je možné, aby spolu žili chudí a bohatí

• je možné, aby spolu žili Češi a Slováci

- tato povídka se odehrává na Chodsku, u Domažlic, kde žije hraběcí rodina v souladu se slovenskými dráteníky

(tedy těmi nejchudšími)

- je velmi idealizovaná a didaktická – tudíž velmi málo autentická!

- je zde ve velké míře použit chodský dialekt (špatně se to čte)

- toto dílo ona sama považovala za své nejlepší (kritici ho ohodnotili jako jedno z nejhorších)

- je nejvíce romantické

„V zámku a podzámčí“

- konfrontace bohatých (Skočdopolová ) a chudých (vdova Karásková)

- již méně idealizované

- je zde prezentován zahálčivý a kořistnický způsob života zbohatlických manželů Skočdopolových, kteří si

koupili zámek, a to i se šlechtickým titulem „von Springenfeld“. Na jedné straně pak poznáváme přepychový

život zámecké rodiny, když paní Skočdopolová poskytuje svému psíku Jolimu ty nejvybranější pochoutky, na