MÁJOVCI

• realismus

• zájem o přítomnost

• psát o lidu a pro lid (lidové vrstvy)

• kritizovat

• „dohánění Evropy“

- do almanachu přispěla i Němcová, Sabina či Erben (to je však straší generace, proto se neřadí k Májovcům)

JAN NERUDA (1834 – 1891)

- celý život byl Pražanem, narodil se na Malé straně na Újezdě

- jeho otec byl vojenský vysloužilec, Jan se tedy narodil v kasárnách, jeho otec dostal později trafiku v ulici

„Ostruhová“ (dnešní Nerudova), kde bydleli v domě „U dvou Slunců“

- jeho maminka byla posluhovačka u Joachima Baranda (vědec) - někteří vědci vedou spor o tom, zda

Joachim nebyl Nerudův pravý otec

- měl velmi hluboký a pevný vztah s matkou x s otcem měl však velmi časté spory

- vystudoval gymnázium, nedokončil 2 VŠ

- Neruda vymyslel název „romaneto“ (ne Jakub Arbes)

- působil jako učitel na gymnáziu, poté se stal novinářem, redaktorem Národních listů

- nikdy se neoženil, ale měl během svého života několik vztahů s ženami:

• jeho matka (pouze tedy silný citový vztah, ne sexuální)

• Anna Holinová (byla z bohaté pražské rodiny)

• Karolína Světlá (ona ho nechtěla, pouze platonický vztah)

• Terezie Macháčková (zemřela na TBC)

• Anna Tichá (velmi mladá, on již docela nemocný v této době)

- během svého života žil spíše na Starém městě (v Konviktské ulici / ve Vladislavově ulici)

- ke konci svého života byl již dost nemocný, nemohl chodit

- je pohřben na Olšanských hřbitovech

- během svého života stál Neruda vždy ve stínu Vítězslava Hálka (v současné době je to přesně naopak)

- napsal celkem 6 básnických sbírek (= tvoří základní fond české literatury)

„Hřbitovní kvítí“ (1858)

- má 2 části:

• Prolog (krátké)

- tvoří ho 7 básní, které dedikoval (věnoval) svému příteli A. Tolmanovi (který předčasně zemřel)

- téma: smrt, nemoc.. (samá negativa)

• Základní část

- tvoří ji 52 básní (jsou číslované)

- scénu tvoří hřbitov (Malostranský hřbitov) jako model světa

- téma: skepse, beznaděj, strach, negativní pocity, tragické životní zkušenosti….

- tato sbírka byla velmi negativně přijata od čtenářů i kritiky - nebylo zvykem v té době takhle psát

- byla přijata až o 20 let později

„Knihy veršů“ (1868)

- má 3 části:

• Kniha veršů výpravných

- obsahuje většinou sociální balady, z toho dvě nejslavnější: „Dědova mísa“ , „Před fortnou (branou)

milosrdných“

• Kniha veršů lyrických

- obsahuje básně hlavně o otci, matce a o Anně, především osobní a milostná lyrika

• Kniha veršů časových (psaných k určité příležitosti)

- obsahuje bilanční balady (hodnotící svůj život) „Vším jsem byl rád“

„Písně kosmické“ (1878)

- náhlý obrat v názorech, zde Neruda vystupuje již jako básník optimista!

- scéna: vesmír (personifikuje si ho), vidí souvislosti v rodině a ve vesmíru (tím si ho přibližuje), kosmos je