MÁJOVCI

zde jistou protiváhou pozemského života

- ale jsou zde i básně jiného typu, např.: „A mluví člověk“ - již bez personifikace, touha člověka něco objevit

(víra v budoucnost vlastního národa - osamostatnění Čechů od Rakouska)

- slavné básně sbírky: „Jak lvové bijem o mříže“ , „Seděly žáby v kaluži“

„Balady a romance“ (1883)

- jsou lyricko-epické (romance však nekončí tragicky)

- Neruda tyto dva žánry příliš nerozlišoval

- jsou zde:

• biblické motivy

• náměty z historie Čech

• otázky viny a trestu

„Prosté motivy“ (1883)

- má 4 části : jaro, léto podzim, zima

- obsahují přírodní a osobní (životní) lyriku

„Zpěvy páteční“ (1896)

- vyšla posmrtně, připravil ji Jaroslav Vrchlický

- obsahuje 10 vlasteneckých básní, metaforické

- psal povídky

„Arabesky“

- jeho první soubor povídek

- název „arabeska“ (původně z výtvarného umění = ornamentální malba na zeď / strop) - typ povídky

s detailním prokreslením psychiky postav, kratšího rozsahu

- tento soubor obsahuje „obrázky ze života“, a to jak všední tak i bizardní situace

„Trhani“

- stojí na rozmezí delší povídky a krátké novely

- pojem „trhani“ v této době označoval lidi pracující na stavbě železnic (trhali skály), jedna z nejchudších

vrstev

- povídka vypovídá o jejich životě

„Malostranské povídky“

- jeho nejvýznamnější prozaické dílo

- Neruda strávil na Malé Straně své dětství a mládí, své zkušenosti z tohoto prostředí ztvárnil právě v těchto 13

povídkách

- chronotop: Malá Strana v Praze (tvořila jakousi zvláštní část v Praze, kde se lidi všichni znali – tzv. město ve

městě), 1.polovina 19. století (před rokem 1848)

- povídky jsou jak humorné tak i tragické, řešení je většinou tragické nebo smírné, všechny jsou realistické, jen

povídka „U tří lilií“ je romantická

- mají povídkovou stavbu, jen 1. a poslední nemají klasickou stavbu (jsou to jednotlivé obrazy)

- převládá zde „ich forma“, časté ztotožnění s autorem

- velkem 13 povídek z prostředí Malé Strany v Praze:

• „Týden v tichém domě“

• „Pan Ryšánek a pan Schlegl“

• „Přivedla žebráka na mizinu“

• „O měkkém srdci paní Rusky“

• „Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku“

• „Večerní šplechty“

• „Doktor Kazisvět“

• „Hastrman“

• „U tří lilií“

• „Svatováclavská mše“

• „Jak to přišlo, že 20 srpna roku 1849, o půl jedné v poledne, Rakousko nebylo rozbořeno“

• „Psáno o letošních dušičkách“

• „Figurky“

- vynikal jako fejetonista (je pokládán za zakladatele fejetonů), místo podpisu používal značku Δ

- „fejeton“ (podčárník) = žurnalistický žánr, aktuální, vtipný

- napsal jich 2 260, obsahovaly společenské a politické události

„První Máj 1890“ (jako první svátek práce)

- jako aktualita vyšel fejeton: „Kam s ním?“ (se starým slamníkem…)