OFICIÁLNÍ PRÓZA 1948 – 1989%0A
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
OTA PAVEL (1930 – 73)
- původně se jmenoval Ota Popper (židovské jméno), jeho otec byl Žid, měl dva bratry
- jeho dětství bylo poznamenáno válkou, kromě něj celá jeho rodina zažila koncentrák, ale všichni se vrátili →
velmi ho to poznamenalo, později se u něj začala projevovat schizofrenie
- bydlel střídavě v Praze, Buštěhradě a Branově
- vystudoval obchodní akademii, působil jako sportovní redaktor (velmi oblíbený, např. působil
v Československém rozhlase či ve sportovních časopisech)
- roku 1964 se konala zimní olympiáda v Insbrucku, zde se projevila jeho schizofrenie, vnitřní hlasy mu začaly
přesvědčovat, že má zapálit ubytovnu se sportovci – to se mu však naštěstí nepovedlo, když se vrátil domů,
procházel různé psychiatrie, ale už se nikdy nevyléčil, k těmto problémům se ještě později přidala cukrovka!
- stal se oblíbeným díky svým povídkám, před svou nemocí psal sportovní povídky na hranici s reportážemi, po
propuknutí schizofrenie psal především o svém dětství
„Výstup na Eiger“
„Bedna plná šampaňského“
„Dukla mezi mrakodrapy“
„Pohár od pánaboha“
- soubory sportovních povídek
- po propuknutí nemoci se snažil léčit pomocí psaní, snažil si vybavovat své zážitky s dětství, setkal se poté
s velkým úspěchem
„Jak jsem potkal ryby“
„Smrt krásných srnců“
- někdy toto vychází společně pod názvem „Fialový poustevník“
- v těchto povídkách je většina autobiografického, vystupují zde postavy tatínka (bohéma, milovníka vína a žen,
majitele rybníku, obchodního cestujícího ve firmě Elektrolux), maminky, pana Proška, dvou bratrů, velkou roli
zde hraje také okolní příroda
- zpracovává vážná i humorná témata, vše je záměrně naivizováno, bez zvláštních zvratů, vypravováno pomalu,
rozvážně a prostě
VLADIMÍR PÁRAL (* 1932)
- narodil se v Praze, dětství však strávil v Brně, vystudoval VŠCHT a stal se inženýrem – chemikem, pracoval
v S Čechách (Ústí nad Labem, Liberec)
- je prozaikem (povídky, novely a romány), v předrevoluční době psal bestsellery, lidé ho velmi četli, neměl
politické problémy, ve svých knihách se k politice nevyjadřoval
- ve svých knihách řeší především interpersonální vztahy (hlavně vztah mezi ženou a mužem ), všechny své
knihy zasazuje do stejného prostředí → velké průmyslové město, které devalvuje jeho obyvatele
- nejlepší díla vznikla v 60.letech, poté jeho spisovatelská kvalita stále klesala
- popisuje konzumní společnost, životní stereotyp, který člověka ničí , hrdina se z něj snaží uniknout
prostřednictví peněz, sexu či kariéry, ale úplně zbytečně
- témata jsou spojena s technikou, mnohé příběhy se odehrává v chemické laboratoři, , továrnách či výzkumných
ústavech
- styl vyprávění je tzv. „oko kamery“ - vše popisuje do detailů, bez komentáře autora