Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




PRVNÍ A DRUHÁ FÁZE NÁRODNÍHO OBROZENÍ%0A

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (149 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Maturitní otázka číslo.6 PRVNÍ (OBRANNÁ) A DRUHÁ (ÚTOČNÁ) FÁZE NÁRODNÍHO OBROZENÍ KAREL IGNÁC THÁM GELASIUS DOBNER FRANTIŠEK MARTIN PELCL JOSEF DOBROVSKÝ VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS VÁCLAV THÁM KAREL IGNÁC THÁM PROKOP ŠEDIVÝ ANTONÍN JAROSLAV PUCHMAJER ŠEBESTIÁN HNĚVKOVSKÝ JOSEF JUNGMANN FRANTIŠEK PALACKÝ PAVEL JOSEF ŠAFAŘÍK JAN KOLLÁR VÁCLAV HANKA JOSEF LINDA FRANTIŠEK HORČIČKA V. A. SVOBODA VÁCLAV KLIMENT KLICPERA FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ MAGDALENA DOBROMILA RETTIGOVÁ Národní obrození (1770 – 1859) -vláda Habsburků, chtěli mít jednotnou říši i jazyk (němčinu) = germanizace - česky mluvila už jen městská chudina, venkované a několik málo vzdělanců - pomalu čeština začíná odumírat, zanikala některá slova (hlavně z filozofie) - 70. léta 18. století - začalo přibývat knižní produkce, více se mluvilo česky - souviselo s evropským společenským vývojem - nástup kapitalismu -osvícenství - víra v osvícený rozum („měj odvahu k moudrosti“ ), důležitou roli zde hrál rozum, původ ve Francii, Anglii (Diderot, Rousseau) - v této době panovníci : Marie Terezie a Josef II. - řada reforem: Uzákonění povinné školní docházky (1774) Odňata školství církvi Zrušení řádu Jezuitů Toleranční patent (tolerance k jiným náboženství, nejen katolické náboženství) Patent o zrušení nevolnictví (i venkované mohli studovat na Univerzitě) - periodizace: 1. etapa (1770 – 1805) „ Obranná fáze “ - literární směr klasicismus, hlavní vůdce: Josef Dobrovský 2. etapa (1805 – 1830) „ Ofenzívní fáze “ - literární směr preromantismus, hlavní vůdce :Josef Jungmann 3. etapa (1830 – 1848) - literární směr romantismus, hlavní představitel: Karel Hynek Mácha 4. etapa (1848 – 1859) - literární směr realismus, hlavní představitel: Karel Havlíček Borovský První fáze Národního obrození – fáze obranná (1770 – 1805) - klíčovými tématy byly jazykozpyt a dějezpyt A) Jazykozpyt - studium českého jazyka, proti snaze odstranit češtinu – nutné ji rozvíjet - jazyk je totiž nejhlavnějším znakem národa Apologie - nejdůležitější je opětné vytištění Balbínovy obrany KAREL IGNÁC THÁM „Obrana jazyka českého proti zlobivým jeho utrhačům“ Gramatiky Slovníky B) Dějezpyt - studium českých dějin - vykládáno velmi tendenčně - Čechy jsou odnoží Německa - nutné uvést na pravou míru GELASIUS DOBNER „ Hájkova kronika “ - tu vydal, a to 2x – pro intelektuály zde byla opatřena poznámkami), pro běžného čtenáře (bez poznámek) FRANTIŠEK MARTIN PELCL „ Nová kronika česká “ - první obrozenecké dějiny (do 15. století) - Pelcl byl prvním profesorem českého jazyka a literatury na Pražské univerzitě JOSEF DOBROVSKÝ (1753 – 1829) - celý život psal latinsky/ německy, nevěřil v úspěch NO - chtěl pouze zakonzervovat daný stav češtiny pro výzkum - byl nazýván „Abé Dobrovský“ - narodil se v tehdejším Maďarsku (Ďarmoty) – dnešní Slovensko - jeho otec byl dragounem, jmenoval se Doubravský – to však bylo zkomoleno na Dobrovského na matrice - po smrti jeho otce si matka vzala Němce - vystudoval teologii a filozofii na univerzitě - stal se vychovatelem u Nosticů (= centrum intelektuálů, odboj proti katolíkům) - jeho dílo – dvě oblasti: jazykověda, literární teorie „Zevrubná mluvnice jazyka českého“ - gramatika, německy „Německo – český slovník” - veškerá slovní zásoba té doby - vytvořil tak kodifikační příručku „Mluvnice staroslověnštiny“ - psána latinsky, stal se zakladatelem slavistiky – věda o Slovanech „Dějiny českého jazyka a literatury“ - německy - založil tak historii české literatury - periodizace literatury, platí dodnes - za vrchol českého jazyka pokládal veleslavínskou dobu, nejvíce baroko „Slavín“ „Slovanka“ - sborníky české poezie - slovanství, slavistika – důležitým prostředkem VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS (1753 – 1808) - právník, pokládán za prvního českého novináře „Schönfeldské císařské královské poštovské noviny“ -redigoval je, patřily Němci „Pražské poštovské noviny“- po 30ti letech„Krameriusovy c-k vlastenecké noviny“ - příloha„Večerní shromáždění dobrovické obce“ - literární společenská příloha „Česká expedice” - nakladatelství - zaměřovalo se na lidového čtenáře - vydávalo “Knížky lidového čtení”(Enšpígl - primitivní chytrost, Faust, Ezopovy bajky, Mandevillův cestopis - Belgičan, který nikdy nikde nebyl) - střediskem obrozenecké Prahy Divadlo „Divadlo v Kotcích“ - první divadlo pro veřejnost - kotec – krámky, mezi těmito krámky bylo divadlo - od roku 1739 ho městská rada pronajímala Němcům a Italům - 1771 uvedena první česká hra:„ Kníže Honzik “ byla to premiéra a zároveň i derniéra – vypískáno „Nosticovo divadlo“ - dnešní Stavovské divadlo - někdy se hrálo i česky - premiéra Don Giovanni 1787 „Bouda“ - celé dřevené, postaveno během 3 týdnů na Václavském náměstí - trvalo pouhé 3 roky „U Hybernů“ „U Kajetánů“ - začínají české hry převažovat VÁCLAV THÁM (1765 – 1816?) - dramatik, bratr Ignáce - původně policejní úředník - stal se potulným hercem, dramatikem, oženil se s herečkou→nic nefungovalo, začal pít až se upil k smrti, neví se kdy zemřel „Vlasta a Šárka“ (mytologické) „Břetislav a Jitka“ (historické) - hry z české historie a mytologie KAREL IGNÁC THÁM (1763 – 1816) - jazykovědec a překladatel (z němčiny do češtiny) PROKOP ŠEDIVÝ (1764 – 1810) - autor lokálních frašek (zabýval se jednou lokalitou – Žižkov…) „Masné krámy“ „Pražští Sládci aneb Kubíček dostane za vyučenou“ - vulgární frašky VÁCLAV THÁM - sestavil a vydal spolu s Thámovci „Almanach novočeské poezie“ (almanach = sebraná poezie různých autorů) „Básně v řeči vázané“(1785) - většinou se jedná o poezii anakreontskou (o pastýřích, víno, ženy, zpěv, láska a přátelství ) ANTONÍN JAROSLAV PUCHMAJER (1769 – 1820) - pocházel z Týna nad Vltavou, byl knězem – fary u Prahy (Jinonice) - vytvořena 2. básnická družina - Puchmajer sám psal a překládal bajky - byl také jazykovědec, napsal první mluvnici Rómštiny, k ní připojil také první český argotický slovník - spolupracoval s Dobrovským na Německo-českém slovníku, dokonce 2. díl napsal spíše Puchmajer než-li Dobrovský „Rýmovník“ - slovník rýmů - jeho poslední dílo Puch

Témata, do kterých materiál patří