RENESANČNÍ LITERATURA

- sídlil v Basileji (ve Švýcarsku)

„Lexikon Symphonium“

- velký slovník

JAN Z RABŠTEJNA

- nejstarší, církevní hodnostář

„Dialogus“

- první dílo latinského humanismu v Čechách

„Obhajoba politiky Jiřího z Poděbrad“

Čeští humanisté

- nižší šlechtici nebo měšťanstvo

VIKTORÍN KORNEL ZE VŠEHRD

- Mistr pražské univerzity

- měšťan, svůj přídomek získal za zásluhy

- shrnul program humanistů v předmluvě k jeho překladu „Knihy o napravení padlého“ (jehož autorem je Jan

Zlatoústý)

- byl též arcibiskupem, právníkem

„Apologie češtiny“

- nabádá autory aby psali česky

„O právech, o súdiech i dskách země české, knihy devatery“

- právnické dílo (výborné však i po literární stránce), vydáno roku 1499, upřednostňuje zde měšťany před

šlechtou, tímto dílem

- tím se znemožnil a přestal učit na univerzitě

ŘEHOŘ HRUBÝ Z JELENÍ

- otec Zikmunda Hrubého, drobný nižší šlechtic

- překládal Cicera z latiny do češtiny

- hájil erotickou literaturu

MIKULÁŠ KONÁČ Z HADIŠKOVA

- tiskař, nakladatel, měšťan, přídomek dostal za zásluhy

- vydával a pokoušel se o vlastní literární činnost

„Judith“

- tragédie na náboženské téma

HYNEK Z PODĚBRAD

- syn Jiříka z Poděbrad, umírněný katolík

- státník, diplomat, přeložil 14 novel z Dekameronu

„Májový sen“

- báseň, milostný cit nesezdaných milenců

- mladíkovi se zdá, že k němu přišla jeho milá, ale nakonec se probudí

„O ženitbě“

- o strastech novomanželů

„Boj štěstí s neštěstím“

- hádání, povzdech nad rozmary štěstěny

- k jeho odrazu se hlásí několik anonymů

• „Zrcadlo marnotratných“ – o životě frejíře

• „Naučení rodičů“ – nemluvně radí rodičům, jak ho mají vychovávat

• „Frantova práva“

- autor buď nějaký Franta nebo anonym

- parodické stanovy pijáckého cechu proloženy drobnými povídkami

- jedná se o „parodii cechovních předpisů s epickými vložkami“

II. etapa českého humanismu (1520 – 1620)

- nástup Habsburků (bitva na Bílé hoře roku 1620)

- český stát je součástí Habsburské monarchie - germanizace, ale lepší styky

- literaturu píší měšťané (česky a latinsky)

MARTIN KUTEN ZE ŠPRINCBERKA

„Kronika o založení země české“

- začíná potopou, končí autorovou smrtí

- proměšťanská, protestantská, věcná

VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN

„Kronika česká“

- prošlechtická, katolická, je zde velká fabulace (fiktivnost)

- autor byl označován za pábitele - co nevěděl, to si vymyslel

- literárně je však velice cenná, vlastenecká, ve své době velmi oblíbená, inspirovala Mikoláše Alše

MARTIN KABÁTNÍK

- člen Jednoty bratrské, řemeslník z Litomylše, náhodou se stal členem výpravy do Palestiny hledat Boží hrob

„Cestopis“

OLDŘICH PREFÁT Z VLKANOVA

- matematik, astronom

„Cesta z Prahy do Benátek a odtud po moři až do Palestiny“