SAMIZDATOVÁ PRÓZA 1948 – 89%0A
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
„Ucho“
- původně povídka, příběh Ludvíka (komunistického funkcionáře) a Anny, kteří se bojí nasazených štěnic ve
své vile
- odehrává se v 50.letech v době totality, Ludvík se bojí o svou funkci, svobodu a nakonec i o život
- zfilmováno, trezorový film
„Svatá noc“
- odehrává se na přelomu podzimu a zimy v 50.letech, během Štědrého dne, ukazuje zde na venkovský odpor
proti nucené kolektivizaci
- zfilmováno pod názvem „Noc nevěsty“
JIŘÍ GRUŠA (* 1938)
- narodil se v Pardubicích, vystudoval FF – historii, působil jako novinář, v 80.letech odjel na služební cestu do
Z Německa a následně byl zbaven českého občanství a nesměl se vrátit
- po revoluci působil jako politik, ministr školství, velvyslanec v Německu..
- je básníkem, prozaikem
„Cvičení mučení“
- lyrické básně, reflexivní + skeptické + sarkastické + břitké + úderné + vulgární
„Dotazník“
- jeho nejznámější román, experimentální, připomíná Kafkův Zámek – je zde podobný hrdina, jenž marně hledá
práci, stále a stále dokola vyplňuje ty samé dotazníky, nakonec vyplňuje dotazník do podniku Granit, vyplní ho
zcela jinak, ale stejně mu to nepomůže
- celý román se odehrává jakoby při vyplňování dotazníku, ukazuje zde různé osudy a celý společenský vývoj u
nás
- jsou zde také celé odstavce latinsky, německy, anglicky, dále grafy + mapy + plánky, různě velká písmena…
- vyjadřuje zde myšlenku, že člověk se nedá zaškatulkovat do kolonek, člověk je individualitou – ne stádem
(jak si přáli komunisti)
„Mimner“ (aneb hra o smrďocha)
- antiutopie, odehrává se ve fiktivní zemi jménem Kalpaducie, hlavním hrdinou je zde Saikak, což je cizinec,
který v zemi zažívá různá dobrodružství, konfrontace způsobu života za totality
- za toto obžalován z pornografie
EVA KANTŮRKOVÁ (* 1930)
- narodila se v Praze, jmenovala se Sílová (známá pražská rodina, její otec byl komunistickým novinářem a
matka Bohumila byla spisovatelkou), vdala se za Jiřího Kantůrka (novinář, působil i v ČSSD)
- vystudovala historii na FF, v mládí byla komunistkou, ale po r. 1968 se stala disidentkou, podepsala Chartu,
byla jednou z nejangažovanějších, jeden rok strávila v ruzyňské věznici za dovoz knih z exilu
- po revoluci byla i v politice, dnes je důchodkyní, pracuje jako poradkyně na Ministerstvu kultury
„Smuteční slavnost“
- odehrává se v 50./60.letech na českém venkově, zobrazuje zde absurditu komunismu
- zfilmováno, trezorový film
„Přítelkyně z domu smutku“
- prostředí ruzyňské věznice, autobiografické, zobrazuje zde různé ženské osudy
- zfilmováno jako seriál
„Jan Hus“
- na pomezí beletrie a naučné literatury
„Sešly jsme se v této knize“
- rozhovory s disidentkami / ženami disidentů (např. Olga Havlová, M.Kubišová…)
„Památník“
- vzpomínky, doba porevoluční a disent