0. Revoluce 1848

Zvítězila představa maloněmeckého sjednocení, začátkem dubna 1849 vypracovali ústavu nového německého spolkového státu a nabídli německou císařskou korunu pruskému králi. Fridrich Vilém 4. císařskou korunu odmítl. V květnu 1849 propukla další krátká povstání např. v Sasku, Vestfálsku, … V roce 1850 byl znovu obnoven německý spolek, kde o mocenskou převahu nadále soupeřilo Rakousko s Pruskem. Německé sjednocení rozřešil až později pruský státník Otto von Bismarck.

1. Pokus o sjednocení Itálie

Na Apeninském poloostrově se rovněž snažili o italské národní vzkříšení (risorgimento). Savojská dynastie převzala v roce 1848 vůdčí roli při sjednocování Itálie, když podstoupila boj s Rakouskem a se samotným papežem, který se nechtěl vzdát vlády nad papežským státem s Římem. Revoluce zde začala již v lednu 1848, kdy na Sicílii a v Neapolsku vypuklo lidové povstání, kdy si vynutili vydání ústavy. V březnu 1848 došlo k protirakouským vystoupením v Miláně a v Benátkách, kde byla vyhlášena republika s prozatímní vládou.

V červenci 1848 došlo k bitvě Rakouského vojska vedené maršálem Radeckým, proti sardinskému králi Karlu Albertovi. Karel Albert byl poražen v bitvě u Custozy a Radecký dobyl Milán. Ve stejnou dobu došlo k republikánským převratům v Římě a Florencii. Papež utekl z Říma, kde byla v únoru 1849 vyhlášena republika.

V březnu 1849 obnovil sardinský král válku proti Rakousku. Byl poražen a jeho syn, nový král Viktor Emanuel 1., uzavřel s Rakouskem mír. Ten přestal podporovat revoluční hnutí a pokus o sjednocení Itálie ztroskotal. Italské území si tak opět rozebrali Habsburkové, Bourboni, Rakousko, …

1. Bouřlivé události jara 1848 v Habsburské monarchii a v českých zemích

V Habsburské monarchii se šlechta a měšťanstvo začalo dožadovat na většího podílu na utváření veřejných záležitostí, zrušení roboty a slabšího centralismu. V uherské a české části se začalo probouzet sebevědomé národní cítění, oba se snažili zrovnoprávnit svůj jazyk s němčinou. 13. března 1848 došlo ve Vídni ke střetu vojsk s lidmi. Císař byl donucen propustit ze svých služeb kancléře Metternicha, vytvořil nová ministerstva a přislíbil vypracování ústavy, svolání říšského sněmu a zrušení roboty. Byla zrušena cenzura tisku a zavedeny občanské svobody. Uherské části říše se dostalo značné samostatnosti.

Koncem dubna vydala vídeňská vláda oktrojovanou ústavu, která platila po celou říši kromě Uher. Panovník a ministři byli odpovědni říšskému sněmu. S ústavou nesouhlasili vídeňští demokraté v čele se studenty. V květnu 1848 opět povstali a vynutili si odvolání ústavy. Císař Ferdinand 1. uprchl z města.

V Praze se sešlo měšťanstvo 11. března 1848 v restauraci Svatováclavských lázní, aby sestavilo petici požadavků. Tu dopracoval Svatováclavský výbor. České země měly nabýt větších práv a samostatnosti ve federalizované konstituční monarchii. Císař na petici odpověděl 8. dubna 1848 kabinetním listem, který prohlásil rovnoprávnost češtiny s němčinou v úřadování, zaručoval zřídit zemskou vládu a svolat zemský sněm na základě voleb. Svatováclavský výbor se rozšířil o známé měšťany a šlechtice a vznikl Národní výbor.