11. Osvícenský absolutismus za vlády Marie Terezie a Josefa II

Tyto oba konflikty zemi vyčerpaly a poukázaly na její celkovou zaostalost, Marie Terezie si
uvědomovala nutnost reformace.

Reformy Marie Terezie:

Správní reformy

- jak má být řízen a spravován stát (základ: centralismus -Vídeň, úřední jazyk Němčina,
byrokracie, nejdůležitějším orgánem je direktorium)
- další státní rada, ministerstvo zahraničí
- země, které tvořily monarchii, byly označovány jako kolonie (v čele byl úředník dosazený
panovníkem – v Čechách purkrabí, na Moravě hejtman)

Finanční reformy

- daně – potřeba na armádu, byrokratický aparát a státní dluh
- 1741 – 1748 první tereziánský katastr (soupis poddanské půdy – rustikál)
- 1747 – 1757 druhý tereziánský katastr (soupis panské půdy – dominikál)

Hospodářské reformy

- podpora manufaktur (půjčky atd.), začínají vznikat také městské manufaktury
- roku 1765 byly zavedeny jednotné míry a váhy, společná (zlatková měna) – později korunová
- budování silnic, hlavním směrem do Vídně, stavěny na náklady šlechty, (požadavkem bylo,
aby byly sjízdné kdykoliv), význam: obchodní, poštovní spojení, doprava osob, vojenské
důvody

1754 první sčítání lidu. Důvody sčítání byly daňové a vojenské.

1755 vypuklo velké rolnické povstání v severovýchodních Čechách. Cílem bylo vyvolat velké
povstání, ovládnout Prahu a zrušit robotu a nevolnictví. Skončilo porážkou selských vesnic u
Chlumce, panstvo žádálo nejpřísnější tresty (4 sedláci popraveni). Téhož roku byl vydán robotní
patent, který zmírňoval robotní povinnosti.

1770 uzákoněno číslování domů, jak ve městech, tak i na vesnicích.

1773 byl zrušen jezuitský řád.

Školské reformy

Úlohu vzdělávání převzal stát (uvědomění, že negramotnost poddaných je brzdou).
1774 byl vyhlášen Všeobecný školní řád (do té doby byl školský systém selektivní a převažovaly
v něm vyšší články (univerzity, gymnázia)), byla zavedena povinná školní docházka pro děti od 6
do 12 let (ve škole omezen vliv církve) vznikly tři typy škol:

- triviální školy (naučit číst, psát, počítat, základy hospodářství, děvčata se učila šít a
plést), vyučovalo se v mateřském jazyce
- hlavní školy (v krajských městech) – děti se kromě výše uvedeného učily zeměpis,
dějepis, latinu, psaní (sloh), kreslení a geometrii. Vyučovalo se německy. Normální školy
(v zemských městech) – příprava na gymnázium.

Zvláště na venkově se netrvalo na celoroční školní docházce, děti docházely do školy hlavně v
zimě, učitel je pak musel připravit, aby obstály při zkouškách za účasti církevního dozoru.
Došlo také k reformě gymnázií (kladen důraz na přírodní vědy a dějepis), zavedeny industriální
školy (zaváděly praktickou výuku), zakládaly se knihovny.