12. NAŠE ZEMĚ OD NO PO ROK 1914

Bachův absolutismus (1851 - 1859)

• též neoabsolutismus

• forma vlády v rakouské monarchii

• následkem potlačených revolucí let 1848 - 1849

• zaveden silvestrovskými patenty z prosince 1851, čímž byla zrušena oktrojovaná ústava

• hlavním představitelem rakouský ministr vnitra Alexander Bach

• změny v zemědělství, úřadech či státní samosprávy

• zachována náboženská svoboda a rovnost občanů před zákonem + podpora podnikání

• propojená síť tajné policie, rozšíření udavačství = atmosféra strachu

• germanizace školství (středoškolského) a všeho českého

• způsob vlády občas označován jako “vše pro lid, ale nic skrze lid” → vyloučení veřejnosti

• po porážce Rakouska u Solferina Sardinským královstvím Bach odvolán za to, že měl odpovědnost na porážce a prázdné státní pokladně

Politické změny po roce 1860

• obnovení parlamentní a ústavní systém v rakouském císařství

• Říšská rada nejvyšším zákonodárným sborem - nejprve zástupci voleni nepřímo, v dubnu 1873 prosazení přímých voleb

• volby do zemských sněmů (jednokomorové provinční parlamenty)

• v českých zemích široká politická platforma vedená Františkem Palackým a Františkem Riegrem

• v prosinci 1867 vyhlášena tzv. prosincová ústava - upevnění moci parlamentu

• v lednu 1907 zavedeno všeobecné a rovné volební právo do PS pro muže starší 24 let

Nové politické strany

1. mladočeši - nejsilnější politická strana, názorově různorodé = odštěpování skupin

• realisté: důraz na postupnou dennodenní práci (vzdělání), zaměřena na revoluci. Pozdeji z nich vznikla “Česká strana lidová” - Masaryk

• pokrokáři: provokují byrokracii - letáky, část se spojila s mladými dělníky = omladina, později se rozpadla a vznikly z ní další politické strany

• prorakouská

1. křesťansko-sociální strana - důraz na křesťanství, v čele kněz Jan Šrámek, prorakouská

2. agrární strana - Antonín Švehla, prorakouská

3. národně-sociální strana - Václav Klofáč, prorakouská

4. sociální demokracie - prorakouská

• na Slovensku: a) Slovenská ľudová strana - důraz na křesťanství a národ, Hlinka

b) Hlasisté - Vavro Šrobár, inteligence, spojení s Masarykem x Hlinka

Tomáš Garrigue Masaryk (1850 - 1937)

• označovaný jako TGM či prezident Osvoboditel

• 1. československý prezident

• český státník, filosof, sociolog, pedagog

• pocházel z chudé rodiny - otec kočí, matka kuchařka

• po studiích ve Strážnici, Brně a ve Vídni promoval filosofickou prací o Platóna

• během studijního pobytu v Lipsku potkává svou budoucí ženu Charlotte, se kterou se roku 1878 v New Yorku oženil

• po vzniku české univerzity v Praze byl jmenován profesorem filosofie

• své studenty vedl ke kritičnosti v duchu Augusta Comta

• roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany, v dalším roce zvolen do Říšské rady - hájil větší autonomii českých zemí, tak zájmy jihoslovanských národů - po sporech s radikálním vedením strany mandát vzdal

• ve snaze kultivovat české politické myšlení se začal zabývat dějinami

• zabýval se také sociálními otázkami a podporoval všeobecné volební právo

• vystoupil proti antisemitským pověrám a předsudkům

• roku 1900 založil Českou stranu pokrokovou, za ni zvolen říšským poslancem

• roku 1914 několikrát vycestoval na západ Evropy, kde seznamoval osobnosti světové politiky s českými požadavky

• 1915 vycestoval s dcerou Olgou do Švýcarska, avšak nemohl se již vrátit, neboť na něj byl vydán zatykač - jeho spojkou byl Edvard Beneš a další přátelé

• obeslal Čechy po světě, získal jejich podporu a poprvé vyslovil požadavek samostatného státu (Ženeva 1915)

• roku 1916 se setkal s francouzským premiérem v Paříži (díky M.R.Štefánikovi)

• v únoru 1917 odjíždí do Ruska shromažďovat vojsko, aby dodal svému programu větší váhu = československé legie (až 50k mužů)

• v březnu 1918 poté odjíždí do USA, aby přesvědčil prezidenta W.Wilsona, aby se postavil za sebeurčení slovanů a jiných národů - Wilson odmítá rakouské návrhy na federalizaci a staví se na stranu Masaryka

• zpráva o vzniku ČSR a jeho zvolení prezidentem ho dostihla ještě v USA

• byl zvolen ve třech po sobě jdoucích mandátech, které mu ústava dovolovala

• 1935 ze zdravotních důvodů abdikoval a roku 1937 zemřel

• jeho pohřeb se stal národní manifestací za svobodu a demokracii