12. NAŠE ZEMĚ OD NO PO ROK 1914

• rozmach českého národního života

• 1831 vznik Matice české - vydavání českých vědeckých i kulturních děl, překlady

• vlastenecké působení českého divadla - kočovné společnosti, loutková představení

• Karel Havlíček Borovský (spisovatel a redaktor), Božena Němcová, Karel Hynek Mácha, František Škroup, Jakub Jan Ryba, Karel Purkyně, …

ROK 1848 V RAKOUSKU A NAŠICH ZEMÍCH

• neúroda, hospodářská krize, mnohonárodnostní stát

• revoluce se šíří z Itálie a Francie

• 11. 3. 1848 1. veřejná politická schůze ve Svatováclavských lázních - požadují shromažďovací petiční právo, svobodu tisku, zrušení roboty a dalších forem poddanství, úplnou svobodu nábož. vyznání, vytvoření společného směnu, zrovnoprávnění češtiny

• požadavky z lázní měly být císaři doručeny ve formě petice - 1. delegace neuspěla

• v pol. března 1848 povstání ve Vídni = pád metternichovského absolutismu

• Ferdinand musel zrušit cenzuru, zaručit občanské svobody a slíbit novou ústavu

• V Praze k uskutečnění požadavků ustanoven Svatováclavský výbor, který se následně přejmenoval na Národní výbor

• 8. 4. 1848 vydává císař kabaretní listy - uznal jazykovou rovnoprávnost a slíbil rozšíření českého zemského sněmu, o spojení zemí Koruny české však odkazoval na rozhodnutí Říšského sněmu

• v březnu též vznikají ozbrojené sbory - dobrovolná národní garda, akademické legie

• 11. 4. 1848 napsal František Palacký otevřený dopis s názvem “Psaní do Frankfurtu” - jménem českého národa odmítl připojení českých zemí do budoucího sjednoceného Německa, východisko viděl k připojení se k Rakouské monarchii

• 25. 4. 1848 byla vydána vídeňskou vládou tzv. Pillersdorfova (podle ministra vnitra) ústava (vydána bez souhlasu zastupitelského orgánu = oktrojovaná) ← po revolučním odporu byla do měsíce odvolána

• 2. - 12. 6. 1848 - Slovanský sjezd na Střeleckém ostrově

- sjezd představitelů slovanských národů rakouského císařství i hosté jiných slovan. zemí

- předsedou František Palacký

- cílem sjezdu: vytvořit spolek slovanských národů, austroslavismus, myšlenka panslavismu

- názorové rozdíly - část pro zachování monarchie, část pro samostatný národ

- poprvé myšlenka spolupráce Čechů a Slováků

- přerušen červnovým povstáním v Praze

- schválem pouze manifest proti útlaku Slovanů

• 12. června proběhlo v Praze lidové povstání. Císařská vojska v čele s generálem Windischgratzem bezohledně zakročila v Celetné ulici proti pražským účastníkům manifestační mše - na ulicích barikády, studenti + dělníci v čele s J. Fričem, 6. dnů bojů proti přesile, dělostřelecké bombardování Prahy, nakonec kapitulace - hromadné zatýkání + protičeská opatření (zrušen Národní výbor, rozpuštěn ozbrojený sbor Svornost, pronásledování revolucionářů

• 22. 7. 1848 zasedá Říšský sněm ve Vídni - vydání zákona o zrušení poddanství, v říjnu poté vypuklo povstání ve Vídni a sněm byl přeložen do kroměříže (zasedal do 7. 3. 1849, poté rozehnán vojskem), císař Ferdinand uprchl a následně abdikoval v prospěch svého synovce Františka Josefa I. - vydal oktrojovanou ústavu (nikdy celou), odhalil přípravy na povstání (zatčeni organizátoři, vyhlášeny tresty smrti - nikdy nebyly vykonány, cenzura)