15._Ceske_narodni_obrozeni,_revolucni_rok_1848

Divadlo:

• Kočovná, ochotnická divadla

• Nosticovo divadlo - vybudováno díky hraběti Nosticovi, později přejmenováno na Stavovské (divadlo bylo prodáno českým stavům), stálé kamenné divadlo, vznik 1783, hrálo se německo, česky jen výjimečně (česká divadelní scéna představuje pouze 1 odpoledne v týdnu), první hra – „Kníže Honzík“

• Bouda - oficiální název zněl Vlastenecké divadlo, 1. pokus o vybudování ryze českého divadla, pravidelná česká představení, na Koňském trhu, dřevěné divadlo, 1786 – 1789 (potýkalo se s nedostatkem financí a zadlužilo se), shořelo

  • Spojeno s Václavem Thámem

• Jan Jakub Ryba (hudba), Matěj Kopecký (loutky)

2. fáze: ofenzivní, počátek 19. století – konec 20. let 19. století

• Preromantismus, romantismus, biedermeier

• Národní agitace, 1. buditelé = učitelé, spisovatelé, kněží

• Cíle:

  • Zmodernizovat ČJ, vytvořit odbornou literaturu

  • Návrat k lidové slovesnosti a historii

• Josef Jungmann

  • Slovník ČJ-NJ (5 svazků, 120 000 hesel, když nějaká slova neznal, vymýšlel si neologismy)

  • Učil v LTM na gymnáziu

• Jan Evangelista Purkyně, Jan Svatopluk Presl

  • Odborná terminologie pro přírodní vědy

  • 1. vědecký časopis – Krok

• Pavel Josef Šafařík

  • Dílo: Starožitnosti – dějiny Slovanstva do 10. století

• Jan Kollár

  • Slávy dcera – alegorické dílo, putování po slovanských zemích, odsouzení germanizace

• Josef Kajetán Tyl

  • Divadelní hry (Strakonický dudák, Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka)

  • Kde domov můj (+ František Škroup)

  • Vydával časopis Květy

3. fáze: vrcholná, 30. léta 19. století – 1848

• Romantismus, biedermeier

• Cíl: boj za politická práva českého národa

• Do NO se zapojila celá společnost, zakládání kulturně-osvětových institucí (Matice česká 1831, Měšťanská beseda v Praze), vydávání významných děl české obrozenecké vědy (vydávání časopisu Národního muzea), pozdvižení české literatury na vysokou úroveň

• Vytvořily se dvě politické strany

  • Umírněná-liberální (František Palacký, Karel Havlíček Borovský, pravice, přiklonění k austroslavismu)

  • Radikálnědemokratická (Karel Sabina, Emanuel Arnold, Josef Václav Frič, levice)

• František Palacký

  • Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě (pětidílné, popisuje historii od 12. století do 1526, za nejvýznamnější považuje husitské období)

  • Pracoval ve Vlasteneckém muzeu (v brně, základní kámen položen 1818, na výstavbu přispěla šlechta, která darovala i jejich sbírky) – podporováno šlechtou + sbírky

  • Jeho zásluhou vznikla odborná literatura v češtině – vydával časopis Vlasteneckého divadla v češtině

  • 1831 z jeho iniciativy byla založena Matice česká (nakladatelství, vydávání české literatury a českých vědeckých a kulturních děl, překlady z cizích literatur)

  • Věnuje se i politice – zastánce austroslavismu (zůstaneme součástí rakouské říše, poskytne nám ochranu, ale budeme mít rovnoprávné postavení)