17._Ceska_spolecnost_1849-1918

17. česká společnost a politika 1849-1918

• Po celou dobu vládl František Josef I. (Franta procházka), až v roce 1916 jej vystřídal Karel I.

František Josef I. jako osobnost

• Nepřijímal pokrok: nechtěl psát kovovým perem, psal brkem; nejezdil výtahem; nelíbily se mu přehlídky vojáků na kolech, měl rád jezdectvo na koních

• Celý život nosil uniformu, dbal na řád (brzy vstával, pracoval, brzy šel spát)

• Manželka Alžběta Bavorská „Sisi“

• 1859 – bitva u Solferina – jediná které se přímo on účastnil

• V bitvě u Sadové u Hradce Králové nebyl přímo on ani v jiných bitvách

V (nejen) českých zemích

• 50. léta – doba bachovského absolutismu – snaha potlačit politické, společenské a kulturní aktivity; naopak podporována aktivita v oblasti hospodářství (podnikání)

• 1859 – neúspěch Rakouska ve válce se S Itálií→odvolán Bach, nese zodpovědnost za špatný stav říše, nutnost změn

  • Jak vypadal Bachův absolutismus?

    • Přísná cenzura

    • Tajná policie

    • Kontrola korespondence

    • Zatýkání, věznění (hodně ČR politiků)

    • Útlum politického života

    • Podpora podnikání měšťanů (ti sílí, bohatnou a chtějí pol. moc)

• 1860 – říjnový diplom→ znamená konec absolutní monarchie a počátek budování konstituční monarchie

• 1861 – změna zakotvena v ústavě, zákonodárnou moc má říšský sněm se 2 komorami, výkonná moc náleží panovníkovi a vládě

• Vzniká Říšská rada – dvě komory

  • Parlament (zástupce volí panovník)

  • Poslanecká sněmovna (za každou zemi volí zástupce Zemský sněm)

• Volební právo jen bohatí

• V českém prostředí dochází k obnově politických, kulturních a společenských aktivit

  • 1862 založen Sokol (M. Tyrš, J. Fügner)

  • Hlahol, Umělecká beseda (sdružení umělců různých oborů)

  • 1862 postaveno Prozatímní divadlo

  • Vydáván 11dílný Riegrův slovník naučný (vychází 1859-1874)

  • Vychází Národní listy (Jan Neruda; zde prezentovali své názory Mlado/Staročeši)

• Formují se 2 politické měšťanské proudy – staročeši (Palacký, Rieger), mladočeši (bratři Grégrové, Karel Sladkovský), oba proudy stejný cíl:

Austroslavismus: Zachovejme Rakouskou říši kvůli bezpečí, ale mějme stejná práva!

• Každý ho chce dosáhnout jinak

  • Mladočeši: Boj za rovnoprávnost je věc všech (malé akce – demonstrace)

  • Staročeši: Boj za rovnoprávnost je věc politiků (vyjednávání)

• Pracuje český zemský sněm, který vysílá poslance do říšského sněmu, už v r. 1863 je práce v říšském sněmu ukončena→ čeští politikové na 16 let do pasivity

• 1866 – prohra rakouské říše ve válce s Pruskem, oslabení využívají Češi a Maďaři k prosazení svých požadavků

• 1861 začaly vycházet Národní listy (noviny, založené Juliem Grégrem, do 1941) – na vzniku se podíleli F. Palacký, J. E. Purkyně, Eduard Grégr, František Ladislav Rieger (významní redaktoři: Jan Neruda, Jakub Arbes, bratři Čapkové, Viktor Dyk)