21.Revoluce 1848 v českých zemích, počátky občanské společnosti

21.

Revoluce 1848 v českých zemích, počátky občanské společnosti

České země po napoleonských válkách :

Šlechta zastávala nejvyšší úřady, funkce a důstojnické fce. v armádě.

Poddaní podléhali soudní pravomoci vrchnosti.

Měšťané , inteligence -> vlastenectví

- značný vliv německé kultury.

František I. ( 1792 – 1835 )

- ustupuje od osvícenství, ruší a upravuje reformy -> reakční absolutismus ( konzervativní, zpátečnický )

- zrovnoprávněna čeština s němčinou, ale zavedl přísný policejní režim.

Klement Lothar Metternich ( * 1773 – umírá 1859 )

- ministr zahraničí , později kancléř

-> metternichův absolutismus.

- předsedal Vídeňskému kongresu

Ministrem policie a ministrem vnitra se objevil nejprve hrabě Filip Stadion a pak hrabě Kolowrat.

1794 – umírá kancléř Kounic a je nahrazen baronem Thugutem. Metternich se k moci dostává o rok později -> stal se rakouským prvním diplomatem.Poté byl do čela policejního ministerstva dosazen hrabě Pergen,, který zřídil tzv. Dolnorakouský úřad a do jeho čela dosadil Feldhofer.-> fanatický odhalovač revolučních nálad ( vymýšlel si důkazy atd. )

Pergen měl ještě jeden návrh : zřídil tzv. malou poštu ->kontrola korespondence ( porušováno tehdy již uzákoněné listovní tajemství ) ->Češi to ochytračili ( začali dopisy, které neměly být přečteny, psát azbukou.Krátce na to byla u nás zakázána azbuka.

Tajná policie – kontrolovala veřejnou i soukromou aktivitu -> rozsáhlá síť špiclů -> udávání.

Rozsáhlá byrokracie – typický strach z rozhodování => velmi pomalé úřady.

Cenzura – kontrola tiskovin, korespondence , veškerých informací. ( zavedena od roku 1793 )

Velmi byla podporovaná církev -> rostl její vliv ve školství.

Také velmi posilovala armáda – byla početná, ale nekvalitní, mnohonárodnostní.

-> ideálem byla nehybnost, konzervatizmus, poslušnost, věrnost panovníkovi.

Ferdinand I. ( český král V. ) zvaný dobrotivý ( 1835 – 1848 )

- korunován 7.9.1836

- slaboduchý, rozhodující moc měli Kolowrat a Metternich

- poslední český korunovaný král.

- po abdikaci žil v Praze

České národní obrození

- proces vzniku moderní, nové národní společnosti

- proces přeměny feudálních struktur v novou občanskou společnost.

Myšlenky a příčiny : - osvícenství

- liberalismus ( uspořádání státu, svoboda podnikání )

- romantismus ( zájem o historii )

- průmyslová revoluce

- přeměna manufaktur na továrny -> tovární průmysl

- nejdůležitější postavení má národ ( jazyk, společné dějiny a kultura )

Z počátku šlo o nadšené prosazování českých věcí a myšlenek, později vyvstaly politické a státoprávní požadavky.

Národní obrození – poslední čtvrtina 18.stol. až 1848

3 etapy :

1) snaha o znovuobjevení českého jazyka ( rozvoj jazykovědy ) , zvýšený zájem o historii národa.

2) vznik kulturních a uměleckých děl ( literatura ) , rozvoj vědeckého bádání -> např. vzniká české odborné názvosloví