21.Revoluce 1848 v českých zemích, počátky občanské společnosti

Revoluce v Uhrách :

V březnu 1848 přijal panovník uherské požadavky ( zrušení daňové nerovnosti mezi šlechtou a ostatními vrstvami , větší samostatnost pro Uhry atd. )

Hrabě Batthyány sestavil uherskou vládu

Revoluční básník – Sándor Petöfi ( jeho básně obsahovaly revoluční požadavky )

Z budov byly odstraněny znaky s císařským orlem.

- jaro 1848 - svolán uherský sněm.

- zrušení roboty, zavedena náboženská rovnost, nová územní správa

5.7.1848 - sněm poprvé zasedal v Pešti ( do té doby v Prešpurku )

Ovšem to, co získali Maďaři, chtěli i ostatní národy v Uhrách => odpor proti Maďarům ( jmenován Jelačič bánem ( náměstkem krále ) = jasný tah Vídně proti příliš samostatné uherské vládě. Uherská vláda začala budovat vlastní vojsko, vojenskou správu a finance.

Byl zlynčován vídeňský generál Lamberg, který byl vyslán do Uher. => definitivní roztržka Vídně s Peští. => boje. Batthyány rezignoval a novou vládu sestavil Lajos Kossuth.

14.4.1849 byli v Debrecíně ( Pešť a Buda byly už dobyty ) uherským sněmem Habsburkové sesazeni z trůnu a Lajos Kossuth vyhlásil republiku.

Proti revoluci zde bojoval Windischgrätz a Jelačič.

Nakonec byla v létě 1849 uherská armáda napadena ze tří stran : ruská armáda zaútočila ze Sedmihradska, Jelačič a jeho Chorvaté zaútočili z jihu a rakouská armáda pod vedením bezohledného generála von Haynau za západu.

13.8.1849 u Világose Uhry kapitulovaly .

Nastala pomsta od Rakušanů ( popravy atd. ( popraven i Batthány, který byl s Vídní usmířlivý ), Lajos Kosuth emigroval.

V Uhrách nastal policejní a vojenský teror.