21.Revoluce 1848 v českých zemích, počátky občanské společnosti

1.verze byla napsána v němčině, současně s tím však vyšla i rozšířená česká verze.Palacký probádal všechny archivy v Čechách, knihovny, archivy v Evropě, prozkoumal archivy i ve Vatikáně, kde pořídil 500 opisů nejdůležitějších dokumentů.

1848 – předseda Slovanského sjezdu v Praze ( červen )

Pak se stal členem říšského ústavodárného sněmu, kde při přípravě nové ústavy prosazoval austroslavismus

-> přeměna monarchie ve federaci rovnoprávných zemí.Po porážce revoluce se vrátil k vědecké práci.

1861 – zvolen do českého zemského sněmu i do říšského parlamentu ve Vídni.

Nakonec poznal, že monarchie je moc zkostnatělá a nereformovatelná a tak prohlásil : „ Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm.“

V roce 1872 se definitivně stáhl z politiky, nadále však zůstal nejuznávanější politickou autoritou českého národa.

Počátky průmyslové revoluce v Českých zemích :

- trojpolní systém zemědělství je nahrazen systémem střídavým ( hodně se pěstují brambory )

Manufaktury se přeměňovaly v továrny – nejvíc a nejdřív se prům.rev. projevovala v textilním průmyslu.

Ressel – vynalezl lodní šroub

1832 – 1.koněspřežná železnice na kontinentě - z Linze do Č.Budějovic

1836 – parní železnice z Vídně do severní Moravy ( uhelné doly )

1845 – vlak v Praze ( Praha – Olomouc )

vynález ruchadla – bratranci Veverkové

1833 – Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách ( J. Perner )

-> silná sociální nerovnost + hladomor v r. 1846-47 ( sucha ) -> vyostření sociální otázky.

1844 – stávky dělníků v Praze.

REVOLUCE 1848 v RAKOUSKU

Příčiny : - od roku 1845 byly každoročně sucha -> zhoršování sociálních podmínek

- snaha o vymanění některých národů z útlaku ( Češi, Poláci, Slováci, Slovinci, Chorvati, Rumuni )

- postavení Maďarů v monarchii – měli výsadní postavení, privilegia.

Byli radikálnější, tvrdší -> u Maďarů se mnohem výrazněji prosazovala snaha o autonomii nebo o odtrhnutí.

Maďaři sami utlačovali jiné národy -> maďarizace ( např. Slováci, Poláci, Chorvati )

- problém otázky sjednocení Německa ( jestli tam má Rakousko mít vůdčí roli )

- liberální měšťanstvo požadovalo, aby mělo větší možnost se podílet na fungování státu, požadovalo zrušení roboty.

Průběh : 13.3. – ve Vídni propuká povstání proti Metternichovi a jeho diktatuře.

Metternich je donucen opustit úřad a emigrovat z Rakouska.Revoluce ho smetla.

Ferdinand I. byl donucen vydat ústavu ( duben 1848; platila pro celou říši kromě Uher ) –> oktrojovaná ústava.

Byla zrušena cenzura tisku a zavedena svoboda shromažďování, zavedeno petiční právo.

Představitel revoluce ve Vídni – Adolf Hischhof.

Slíbil, že svolá říšský ( celorakouský ) sněm.

-> ústava však přinášela nedostatečné ústupky revoluci ( např. volit mohli pouze bohatí občané ) => květen 1848 – propukají další povstání -> Ferdinand I. prchá do Insbrucku -> panovník musí odvolat ústavu -> vzniká nová vláda, která spolu s říšským sněmem má vypracovat ústavu novou.