17._Ceska_spolecnost_1849-1918

Bitva u Sadové u Hradce Králové

• 3. července 1866

• Rakousko X Prusko

• Obě mocnosti chtějí sjednotit Německo

• Prusko – metoda „krví a železem,“ pořizovali si snímky naší krajiny, vůdce: Oto von Bismarck

• Poprvé použita železnice na přesun vojsk

• Rakousku velí Ludvík von Benedek

• Rakousko očekává příchod vojsk přes Olomouc

• Prusko ale přichází přes hory a směřují k Jičínu (rozděleni na 3 armády)

• Prusko má lepší vyzbrojení

• Rakousko většinu bitev prohrává

• Prusko dobude Chlum (strategicky významný) – Rakousko poraženo

• Posléze v Mikulově uzavřeno příměří a v Praze mír

• Oslabení říše po válce s Pruskem využívají Češi a Maďaři a žádají o vyrovnání

• 1867 – rakousko-uherské vyrovnání, vznik Rakouska – Uherska, pro nás zklamání, ale neodradilo nás to od dalších aktivit → 1868 tábory lidu (veřejné debaty o politice) na památných místech (např. Říp), převoz korunovační klenoty z Vídně do Prahy, položen základní kámen Národního divadla

• Co vyrovnání znamenalo?

  • Maďarsko má vlastní vládu, rozhoduje si samo

  • Ale společné jim zůstalo:

    • Panovník

    • Znak, vlajka

    • Měna

    • Armáda

    • Zahraniční politika

• Proč neproběhlo vyrovnání s Čechy?

  • Jsme nedůrazní, nejednotní a menší hrozba

  • Nechtěli přijít o naši ekonomiku

• 1870 – válka Prusko X Francie

  • Prusko chce dokončit sjednocení Německa

• Češi předkládají 1871 návrh na vyrovnání tzv. fundamentální články – požadujeme totéž, co získali Maďaři + rovnost ČJ a NJ, pro odpor Maďarů a českých Němců nejsou články přijaty

• Zklamání českých politiků vede k totální pasivitě → přestali pracovat i v zemském sněmu → tzv. pasivní rezistence

• Jako první z pasivity vystoupili mladočeši, zahájili práci v zemském sněmu a od r. 1879 také v říšském sněmu, posléze se k nim přidávají i staročeši

  • oba proudy zakládají politické strany

    • staročeši→ Národní strana

    • mladočeši→ Národní strana svobodomyslná

• 80. léta – mění se postoj českých poslanců ve vztahu k rakouské vládě, jsou její oporou, za to menší ústupky pro nás = drobečková politika, prosazují ji hlavně staročeši

• Úspěchy drobečkové politiky

  • Národní divadlo

    • 1844 – myšlenka (F. Palacký)

    • Celonárodní sbírka => problém sehnat peníze

    • 1862 – prozatímní divadlo

    • 1968 – základní kámen (z Řípu)

    • 1881 – otevřeno

      • Libuše

      • Navštívil ho i princ Rudolf s princeznou Štěpánkou

    • 1881 – požár

    • Z pohledu uměleckého

      • Novorenesance

      • Architekt – J. Zítek

      • Sochař – Bohuslav Schnirch (např. Triga)

      • Malíři – Vojtěch Hynais (opona), Mikoláš Aleš, František Ženíšek

  • Karlova univerzita

    • V této době = Karlo-Ferdinandova univerzita

    • Je možné studovat na české či německé části, na české vyučuje řada mladých vědců a vydává časopis Atheneum, zde uveřejněn článek, dokazující nepravost Rukopisů (Jan Gebauer – bohemistika, Jaroslav Goll – historik, T.G. Masaryk – filosof, Jaroslav Vlček – literární historik)