2. STAROVĚKÉ ŘECKO 2

řeckých kmenů - Dórů

- na konci 13. st.př. Mykénská kultura zaniká – nové kmeny (Dórové), mořské národy, Trojská válka (1200př.)

- mýty o Oidipovi a Thébách – nevědomky zabil svého otce Láia a oženil se svou matkou Iokasté (podle věštby) jako thébský král, po poznání svého provinění se oslepil a odešel do vyhnanství

STAROVĚKÉ ŘECKO

osídlování novými řeckými kmeny – od r. 2000 př.n.l. ze S Balkánského pol.

Achájové – spjati s mykénskou kulturou, zůstali na Peloponésu a na Kypru

Aiolové → SZ pobřeží Malé Asie, ostrov Lesbos

Iónové – stř. Řecko – Attika, ostrov Eubonia, i ostrovy v Egejském moři a část Z pobřeží Malé Asie –

Milétos, Efesos, Samos

Dórové → velká část Peloponésu, Kréta, Rhodos a JZ pobřeží Malé Asie

ŘECKÁ PERIODIZACE

Homérské Archaické Klasické Helénistické

1100př 800př 500př 338př 146př

1) OBDOBÍ HOMÉRSKÉ (1100 – 800př.)

- informace čerpány z Homéra (Homérovy eposy – vznik v 8.st.př.n.l., zachycují dobu od 12.st. př.n.l. - ÍLIAS – poslední měsíce 10. roku obléhání Tróje Řeky

- ODYSSEIA – návrat Odyssea do rodné Ithaky)

- moc basileů (králů)

- nejvíce svobodných rolníků, nejnižší vrstva svobodných obyvatel. – bezzemci (théti), málo otroků

- Období homérské neboli temná staletí – málo informací

- ve srovnání s Mykénskou kulturou dochází ke kulturnímu úpadku (zapomenuto písmo, zánik některých sídlišť)

- zdokonaluje se výroba železa, vyrábí se zvláštní keramika

- pokles způsobil příchod nových kmenů – Dórové

- kolem roku 1000 př. dochází k 1.Řecké kolonizaci (osidlování)

Dórové – ze severu na Peloponés, přes Krétu, jižní část Malé Asie

Achájové – osidlovali severní části Malé Asie

Aiolové – sever Malé Asie

Ionové – oblast středního Řecka (Attika), střed Malé Asie (Milétos), ostrov Euboia

- společnost: rody se začaly sdružovat v kmeny, zprvu kmenový náčelník, vystřídán králem – bazileos (nevládl sám – porada), vzniklo lidové shromáždění (muži, svobodní)

mytologie – soubor mýtů a legend, objasňují zákl. jevy v přírodě, ve společnosti, nadpozemské bytosti – bohové

– antropomorfní – jako lidé s lidskými slabostmi, krásnější, silnější, sídlo na Olympu

mnoho bohů – 3 generační skupiny

1. generace – Gáia (bohyně Země) a Uranos

2. generace – jejich děti Titáni – nejmocnější – Kronos a Rheá, Kronos spolykal 5 dětí – Zeus matčinou lstí

zachráněn, osvobodil sourozence

3. generace – olympští bohové

Zeus – nejvyšší bůh, vládce světa, pán blesku (Jupiter řím.)

Héra – Diova manželka, ochránkyně žen a manželství (Juno)

Poseidón – bůh moře, vodstva (Neptun)

Hádes – bůh podsvětí (Pluto)

Athéna – b. moudrosti, umění, bědy (Minerva)

Afrodité – b. krásy, lásky (Venuše)

Apollón – b. světla a slunce, vůdce múz (Apollo)