25. nejnovější světové dějiny

1) 90. léta

26.Nejnovější světové dějiny

E

vropa - Během let 1989 až 1991 se postupně zhroutil východní blok komunistických zemí, Sovětský

svaz se rozpadl na řadu větších či menších národních států a Spojené státy potvrdily
své velmocenské postavení. V Evropě dále pokračovala integrace států do společného hospodářského a
celního spolku a roku 1992 byla vyhlášena Evropská unie (která přímo navazuje na evropské integrační
snahy začínající v 50. letech 20. století). V bývalých zemích komunistického bloku se vytvářely nové
demokratické vlády, systém plánované ekonomiky se postupně začal transformovat v tržní ekonomiku. I
východní země postkomunistického bloku se začaly zařazovat do mezinárodního obchodu a interakci se
Západoevropskými zeměmi a s USA. Spolu s tím docházelo k začleňování těchto zemí do NATO či EU.
Začaly se naopak rozpadat vztahy s Východem (např. rozpad Varšavské smlouvy).

Zároveň se v některých postkomunistických zemích začaly rozšiřovat určité prvky nacionalismu, což vedlo k
rozdělení některých států na menší celky pokud možno s etnicky-homogenním obyvatelstvem. V některých
zemích tento proces probíhal „mírumilovně“ (Československo, některé země bývalého Sovětského svazu), v
jiných byl doprovázen ozbrojenými srážkami. Takováto situace nastala v Jugoslávii, kde selhal princip
jednotného jihoslovanského národa. Jednotlivé republiky Jugoslávské federace se začaly odtrhávat,
což Srbové (jako primární státotvorný národ) nehodlali připustit. Záhy vypukla v Jugoslávii občanská
válka. Protože ve většině nově vzniklých zemí byly značné národnostní menšiny (např. Srbové v Bosně a
Hercegovině či ve Slavonii), docházelo též k pokusům o vyčištění těchto území
pomocí etnických čistek. Válečných zločinů se však nedopouštěli jenom Srbové, ale i Chorvaté či Bosňáci.
Přes zásah OSN se nepodařilo konflikt zažehnat a až po několika letech válek a vyvražďování obyvatel
podepsaly válčící strany roku 1995 mír, přičemž Jugoslávie uznala suverenitu Slovinska, Chorvatska a
Bosny a Hercegoviny. Boje však pokračovaly dál (např. mezi Srby a Albánci v Kosovu) a občanská válka v
Jugoslávii skončila definitivním rozpadem tohoto státu v letech 2001–2002 a jeho přeměnou v srbsko-
černohorské soustátí. Rozpad Jugoslávie tak naznačil další možný politický vývoj v mnoha částech světa.
Zatímco ve značné části vojenských střetů během studené války dominovala
rozdílnost ideologického přesvědčení, nyní se stále citelněji a ve větší míře prosazovala odlišnost kultur a
střety mezi nimi.