Otázka 16 – Osvícenství

Otázka 16 – Osvícenství

• Myšlenková a filozofický směr 18. století

• Je typický pro západní Evropu (Francie, Anglie, Nizozemí)

• Reaguje na dění ve společnosti, obrací pozornost na člověka a jeho práva

• Můžeme ho vnímat jako doznívající vliv reformací

• Nejedná se odklon od Boha, ale klade důraz na svobodnou vůli

• Deismus = Bůh je prvotní hybatel, avšak Bůh je nyní neaktivní

• Ve Francii vrcholí v 70. letech 18. století (vznik Velké encyklopedie)

• Osvícenství zásadně ovlivnilo vývoj v 19. a 20. století, nejen v Evropě

• V reakci na něj došlo k rozvoji přírodních věd (Bible již není jediný zdroj informací)

• Osvícenští myslitelé se snažili pomocí rozumu změnit k lepšímu lidskou společnost

• Usilovali o nápravu nespravedlnosti ve společnosti (poddanství, absolutismus,…)

• Vědci a objevy

• Carl Linné – švédský botanik, který vědecky rozdělil rostliny

• Antoine Laurent Lavoisier – francouzský chemik, který utřídil chemické prvky

• Luigi Galvani – italský fyzik, který sestrojil galvanický článek

• Alessandro Volta – italský vynálezce, strůjce první elektrické baterie

• Blaise Pascal – francouzský vědec, který popsal vlastnosti tlaku vzduchu

• James Watt – skotský fyzik, který v roce 1765 sestrojil vylepšený parní stroj

• Isaac Newton – anglický matematik a fyzik, který popsal zákony gravitace, vymyslel kalkulus a položil zákony mechaniky

• Představitelé

• Voltaire – kritika absolutismu a zpochybňoval náboženské přesvědčení
  (Candide, 1759)

• Charles L. Montesquieu – francouzský baron myslitel, autor myšlenky o rozdělení moci na 3 složky (O duchu zákona, 1748)

• Jean Jacques Rousseau – ženevský radikální myslitel, autor společenské smlouvy, psal výchovné brožurky, kritizoval pojednání o soukromém majetku (inspirace pro Karla Marxe), propagoval návrat k přírodě a myšlenku „člověka jako nádoby“

• Isaac Newton – anglický fyzik a matematik, svým pojetím světa položil základy racionalismu a klasické fyziky

• John Locke – anglický filozof, myšlenka, že veřejná moc nepochází od Boha, ale z lidu (O vládě, 1689); představitel empirismu (Esej o lidském chápání, 1690)

• Adam Smith – skotský ekonom a filozof, zakladatel moderní ekonomie (Bohatství národů, 1776), kladl důraz na lidskou práci a její dělení

• Osvícenský absolutismus

• Osvícenství vzniklo v době vrcholného absolutismu

• Zapustil v Severní Americe, v evropských absolutistických monarchiích se šířil pomocí panovníků, kteří byli v myšlenkách absolutismu vychováni

• V Rakousku vrcholil za vlády Josefa II., syna Marie Terezie (odtud Josefinismus)

• Reformy v Habsburské monarchii nastaly již za vlády Marie Terezie

• Ta nastoupila na trůn v roce 1740 a stala se první panovnicí Habsburské říše

• Její reformy byly prováděny po vzoru Pruska

• Její reformy zasáhly do školství (povinné vzdělání, 6 až 12 let), armádu (nové zbraně), státní správu (úřední jazyk je němčina), i hospodářství (zavedení manufaktur)

• Byly položeny základy pro hlavní hospodářská odvětví v různých částech říše

• Čechy a Morava: průmysl, Slovensko a Uhry: zemědělství, Rakousko: správa

• Všechny tyto reformy však podporovaly centralismus, a tak byly také tvořeny

• Došlo k sčítání lidu a zlepšení životních podmínek (snaha o zvýšení příjmů z daní)

• Církev byla podřízena státním záměrům, došlo k sjednocení mír a vah, bylo zrušeno útrpné právo a byl vydán nový robotní řád

• Nikdy však nehodlala dát náboženskou svobodu, ani zrušit nevolnictví

• Roku 1780 nastoupil na trůn Mariin nejstarší syn, Josef II.

• Ten provedl ještě více reforem, než kdokoliv před ním

• Již v roce 1781 zrušil nevolnictví a vyhlásil náboženskou svobodu

• Zrušil kláštery, které neposkytovaly vzdělání a přeměnil je na lazarety a chudobince

• Omezil možnost cenzury a zrušil některá omezení pro Židy

• Zároveň však zrušil jakoukoliv autonomii univerzit, které tak podřídil ministerstvu

• Pro dosažení svých cílů často využíval církevních hodnostářů, čímž si (spolu s dalšími reformami) znelíbil katolickou církev (která byla hlavní náboženskou institucí)

• Za vlády Františka I. však došlo k omezení některých nařízení

• Většina těchto reforem však přispěla k nástupu průmyslové revoluce

• Vliv osvícenského absolutismu se v Rakousku-Uhersku opět objevil za Bachovy vlády

• V Prusku se osvícenské myšlenky projevily za vlády Fridricha II. (vládl 1741–1786)

• Fridrich II. se také proslavil jako vojevůdce, k Prusku připojil Slezsko a Frísko

• Spolu s Rakouskem a Ruskem se účastnil tzv. „Dělení Polska“ (zisk nových území)

• Zavedl reformy v oblasti soudnictví, vojenství a vzdělání

• Podporoval pěstování brambor (název brambora vznikla od Braniborska)

• Reformy: zrušení mučení, tolerantní náboženská politika, stavba nových hrází

• Snažil se o rovnost před úřady, ta však nebyla úředníky dodržována

• Historici jej popisují jako skloubení osobnosti vojáka a vzdělance

• Avšak za vlády jeho syna, Fridricha Viléma II. došlo k úpadku říše

• V Rusku se roku 1762 dostala po svrhnutí cara Petra III. k moci jeho manželka, Kateřina II. Veliká (vládla 1762 až 1795, zemřela 17. 11. 1796)

• Kateřina pocházela z Německa, ale přijmula pravoslaví a vdala se za Petra III.

• Během své vlády upevnila samoděržaví a pokračovala v expanzi Ruska

• Rusko získalo přístup k Černému moři, území bývalého Polska a Aljašky

• Pomocí oddaných ministrů (Potěmkin, Orlov,…) dokázala provést ambiciózní reformy

• Nastalo osidlování Ukrajiny (částečně osídlena i Čechy) a omezení autonomie kozáků

• Kateřina dostala církev pod svou moc, vyvlastnila jim majetek (za kněží platí stát)

• Ruská města získala větší samosprávu a byly zakládány zbrojní manufaktury

• Kvůli kozáckému povstání Jemeljana Pugačova nedosáhly reformy na venkov

• Zároveň došlo k utužení nevolnictví a moci šlechty nad nevolníky

• Její osvícenské postupy vlády skončily se začátkem Francouzské revoluce

• Došlo k zakázání osvícenských knih a zanevření na jejich ideály

• Osvícenství ve významných historických událostech

• Osvícenské myšlenky nejvíce ovlivnily Francouzskou revoluci a vznik ústavy USA

• Po vyhrané A 0merické válce za nezávislost byla 17. září 1787 přijata Ústava USA

• Ta obsahuje 27 článku, z nichž prvních 10 je známo jako tzv. Listina práv

• Obsahuje dodatky zaručující právo na držení zbraně, právo na svobodné vyznání, právo na soukromý majetek, právo na soud s porotou či svobodu tisku

• Některé články však byly přidány až později (zrušení otroctví (1865), právo žen volit (1920), zavedení prohibice (1919)) a zase opětovně zrušeny

• Celá Ústava je založena na myšlence svobodného myšlení a bytí člověka

• Stejné myšlenky se ve stejné době objevily ve Francii a během revoluce

• Postupně byli v 90. letech 18. století přijímány zákony inspirované Deklarací práv člověka a občana (vydáno 26. srpna 1789)

• Ta později inspirovala francouzskou ústavu a zaručovala rovnost před soudem, zrušení nevolnictví, rovnost při trestu smrti či zrušení otroctví v koloniích (v Karibiku)

• Za vlády Napoleona Bonaparta inspirovala jeho Občanský zákoník, který byl schválen 21. 3. 1804 a formuloval zásady, které ovlivnili i další země Evropy

• Na základě Deklarace práv byly v 2. polovině 20. století sepsány Listiny práv

• Ty jsou základem většiny moderních ústav na světě

• Zrušení nevolnictví a zakládání manufaktur byly hlavní předpoklady pro Průmyslovou revoluci

• Jednalo se o postupné přeorientování ze zemědělství na průmysl

• Zemědělství již není hlavním zdrojem práce, hospodářství produkuje dostatek potravin

• Dochází k urbanizaci, vzniku buržoazie (střední třída obchodníků a podnikatelů), zaměstnávání lidí ve městech a v továrnách

• Postupně se rozvíjí nová vědecká odvětví a zvyšuje se migrace (hlavně do Ameriky)

• Průmyslová revoluce zásadně ovlivnila vývoj lidstva i náš současný způsob života