3. Antický starověk - Řecko a kořeny evropské kultury

• Kleisthenovy reformy → základ athénské demokracie (vlády lidu)

- systém později zdokonalil athénský státník Perikles

- v 18. a 19. stol. n. l. Vzorem pro budování demokracie občanského typu.

Klasické období

• Klasické období spadá do 5. - 6. stol. př. n. l. Obrovský rozmach vzdělanosti a kultury. Řada

válek → oslabení řeckých států.

• Během 6. stol. př. n. l. Peršané (původně indoevropští kočovníci, kteří se usadili východně

od Babylonie) – úspěšná dobyvačná tažení.

• Počátkem 5. stol. př. n. l. se Persie stává největší starověkou říší.

- Obsazení řeckých osad v Malé Asii → střet zájmů perských a řeckých → Řecko-perské
války.

- „předehrou“ bylo povstání maloasijských Řeků, jimž athénská polis poskytla pomoc.

• 490 př. n. l. Perský král Dareios I. podniká výpravu (cílem jsou Athény).

- Rozhodující bitva na planině u města Marathon. Řekové vedeni Miltiadem zvítězili.

Na počest bojovníka, který doběhl do Athén, aby předal vítěznou zprávu a padl vyčerpáním
se dodnes konají závody stejné délky (42,2 km) tzv. Maratonský běh.

• Následující desetiletí se obě strany připravovaly na další střetnutí. → Řecký státník a

vojevůdce Themistokles vybudoval řecké loďstvo.

• Roku 480 př. n. l. Zahajuje perský panovník Xerxes nové vojenské tažení. Po vítězství u

Thermopyl, kde padl spartský král Leonidas se Peršanům otevřela cesta do Attiky (území
kolem Athén).

• Peršané však byli opět poraženi téhož roku v námořní bitvě u Salamíny. Následovala další

řecká vítězství a ukončení řecko-perských válek učinil až mír uzavřený v roce 449 př. n. l.

• Autorita Athén vzrostla. Athény stály v čele Athénského námořního spolu, který se stal

protiváhou Sparty a jejích spojenců.

• Největší rozkvět Athény zaznamenaly za vlády Perikla, který posílil athénskou demokracii.

- Úředníci obdrželi plat, což umožnilo přístup k úřadům i méně majetným občanům.

- Chudí nalézali práci při stavbě města.

- Symbolem a pýchou Athén se staly monumentální chrámy na hoře Akropoli.

Pověst praví, že když si Athény vybíraly svého božského patrona, měli dva „kandidáty“
boha moří Poseidona a bohyni války a moudrosti Pallas Athénu. Poseidon prý zabořil do
Akropole svůj trojzubec a z průrvy vytryskl pramen (avšak se slanou vodou). Athéna oproti
tomu věnovala Athéňanům olivovník, což je natolik uchvátilo, že si vybrali právě Pallas
Athénu. Od té doby vedou Poseidon a Athéna mezi sebou spory.

• Rozpory mezi městskými státy (zejména Athénami a Spartou) vyústily v letech 431 – 404

př. n. l. V peloponéskou válku.

- rozhodujícím střetnutím → bitva u Aigospotamoi r. 405 př. n. l. Vítězná Sparta donutila
poražené Athény zbourat hradby a rozpustit námořní spolek a demokracii nahradit vládou
tyranů.