3. Antický starověk - Řecko a kořeny evropské kultury

• Obživa – základem bylo zemědělství, rozvoj řemesel a obchodu.

• Velká řecká kolonizace – soustavně (od 2. pol. 8. stol. př. n. l.)

příčiny – zvyšující se počet obyvatel a nedostatku půdy donutilo obyvatele Řecka cestovat
do vzdálených středomořských oblastí.

• Řecké kolonie -pobřeží Malé Asie, okolí Černého moře, jižní Itálie i jinde.

- Dodnes jsou památkou kolonizace města Sysakusy, Marseille, Neaop, Varna atd.

- Mezi původními osadami koloniemi – metropolemi byly udržovány těsné styky.

• Do Řecka dovoz obilí, dřeva, kovů a hlavní exportní zboží byly řemeslné výrobky.

• 2. pol. 7. stol. př. n. l. Vrcholí boj o politickou moc. V mnoha polis se do čela dostávají

samozvaní vládci zvaní tyranové.

- vláda zpočátku upevnila jednotu obcí, dočasný rozvoj. Postupně se však tyranové (sledující
zejména osobní prospěch ocitli v problémech. Pokusy o řešení – důsledky: svržení tyranidy.

Sparta

• Nejvýznamnější městské státy dějin ant. Řecka (Sparta, Athény)

• Spartu založili Dórové (ovládli jihovýchodní část Peloponéského poloostrova,

privilegovaná vrstva obyvatelstva.

- Další vrstvy: Periokové (svobodní, ale bezprávní)

Heliótové (nejnižší postavení – na úrovni otroků)

• Sparťané podřídili způsob života k udržení výsadního postavení. Hlavní náplň – vojenský

výcvik od útlého dětství.

• V čele Sparty dva králové (vojenští velitelé a náboženští funkcionalisté) Jejich činnost

kontrolována pěti vysokými úředníky (Ti a členové rady starších voleni lidovým
shromážděním plnoprávných Sparťanů)

• Spartská vojenská převaha nad ostatními městskými státy na Peloponésu (projev v četných

válkách).

• S poraženými státy uzavírala od 6. stol. př. n. l. Spojenecké smlouvy. Postupný vznik

mocného vojenského uskupení – Peloponéský spolek.

Athény

• V čele Athén nejvyšší úředníci – archonti.

- voleni sněmem plnoprávných občanů vždy na jeden rok z aristokratických řad (v
překladu vláda nejlepších. Ve skutečnosti příslušníci bohatých rodů)

- Po uplynutí funkčního období: archonti → členy aristokratické rady.

• V 6. stol. př. n. l. Solon provedl reformu společnosti – zavedl lidový porotní soud, zrušil

otroctví pro dluhy.

- Svobodné obyvatelstvo rozděleno do čtyř majetkových tříd:

1. pentakosimedimnoi (nejvyšší úřady, jezdci)

2. hippeis (nejvyšší úřady, jezdci)

3. zeugítai (nižší úřady, těžkooděnci)

4. thétes (právo účastnit se lidového sněmu, lehkooděnci a veslaři)

- Výše majetku byla rozhodujícím kritériem pro přístup k úřadům a zařazení ve vojsku.

• Dalším významným politikem byl Kleisthenes (s jeho jménem se spojuje konec vlády

rodové aristokracie)

- Odstranil rodové uspořádání obce a rozdělil obyvatelstvo dle územního principu. Z každé
každé územní jednotky bylo losem vybíráno 50 mužů z prvních tří majetkových tříd do rady
pěti set.