3. Antický starověk - Řecko a kořeny evropské kultury
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
• Demokracie byla sice záhy obnovena, mocenský a hospodářský úpadek Athén se nepodařilo
zastavit.
• Co se postavení týče, válkou oslabenou Spartu nahradily Théby, které však také nebyly
schopny udržet své vůdčí postavení.
• Řecká polis byla významně oslabena a postupně zanikala (Polis přestalo vyhovovat tehdejší
společnosti)
Makedonská nadvláda a Helénismus
• Řecké státy byly výrazně oslabeny a využít toho se rozhodl makedonský král Filippos II.
Roku 338 př. n. l. Zvítězil v bitvě u Chaironeie a vytvořil tzv. Korintský spolek (sjednotil
tak řecké státy, mimo Spartu).
• Jeho politika směřovala k vojenským tažením proti Persii, avšak během válečných příprav
byl Filippos zavražděn.
• Roku 336 př. n. l. se vlády ujímá jeho syn Alexandr Makedonský zvaný Veliký.
- Alexandr obsadil Egypt a v sérii bitev poráží Persii. Když si Persii podmanil, pokračoval
na východ, kde dosáhl hranice mezi dnešní Indií a Pákistánem. Kvůli nátlaku jeho vojáků,
kteří odmítali dále snášet útrapy dlouhého tažení se však vydal na cestu zpět.
• Alexandr Makedonský umírá roku 323 př. n. l. ve svém novém sídelním městě Babylonu.
• Obrovská říše se postupně rozpadla a jednotlivé oblasti byly ovládnuty Alexandrovými
nástupci z řad předních vojevůdců → diadochové.
- Zakládali své dynastie: Ptolemáiovci (Egypt), Seleukovci (Sýrie), Antigonovci (Makedonie a Řecko)
- Řecká kultura je tak roztříštěna po celém Středomoří (zejména východ). Řečtina se stává
jazykem vzdělaných.
• Období od 336. př. n. l. do odbobí, kdy Římané ovládli Egypt roku 30 př. n. l. označujeme
jako helénismus (Helénové → obyvatelé Helady, tj. Řecka)
- Obrovský rozkvět umění a vědy. Řečtina zůstává ve V-Středomoří kulturním jazykem až
do zániku byzantské říše roku 1453 n. l.
• přes civilizační převahu se celé Řecko dostalo roku 146 př. n. l. pod nadvládu Říma (jakožto
nové vůdčí mocnosti středomořského prostoru).
Kultura a umění antického Řecka
Písemnictví
• 8. stol. př. n. l. -m Řekové přebírají písmo od Foiničanů. Tvoří si novou abecedu – alfabeta.
- písmo – zápis hospodářského charakteru později i literatura.
• Vznikají mýty, eposy i lyrické básně. Mezi nějslavnější autory patří Hesiodos (Zrození
bohů) a autor milostné lyriky Sapfo
• Zvláštní pozornost mělo v rámci řeckého písemnictví dějepisectví. Za jeho zakladatele za
považován Herodotos, který vylíčil řecko-perské války. Peloponéskými válkami se zabýval
Thukydides. Perské dějiny přilákaly zájem Xenofona.
Divadlo a řečnictví
• Divadlo vyvinuto z náboženských slavností spjatých s bohem vína a plodnosti Dionýsa.
Přístupné bylo všem lidem bez ohledu na pohlaví či postavení ve společnosti.
- Hrát divadlo směli výhradně jen muži, kteří hráli i ženské. Herci nosili masky, které
pokrývaly celý jejich obličej.