8._Cesky_stat_za_husitstvi_a_v_dobe_pohusitske
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Jezera Markovec a Škaredý
Založeno město Tábor
Na návsi byly postaveny kádě, do kterých obyvatelé města dávali svůj majetek. Ten od teď byl společný pro všechny. Toto lze považovat za pokus vybudovat hodnostářskou (komunistickou) společnost. Město mělo čtyři hejtmany (jedním z nich byl např. Žižka)
JAN ZIZKA
*1360 - † 1424
O oko přišel ve 12 letech
Člen bratrstva silničních lapků (vedli záškodnickou válku proti Rožmberkům a králi) = bylo mu odpuštěno
Sloužil jako dveřník
Tažení do Polska, boj proti Řádu německých rytířů
Husův posluchač
Podíl na 1. defenestrace
Neprohrál žádnou bitvu
Hejtman Tábora
Vynalezl vozovou hradbu
O druhé oko přišel při obléhání Rábí
1421
Sněm husitů v Čáslavi
4 pražské artikule přijaty jako zákon (=zákony, kterými se společnost měla řídit (byla jimi ztvrzena vážnost), nebyly respektovány)
Zikmund zbaven práva vládnout v českém království
Byla vytvořena prozatímní vláda; zástupci ze šlechty i měšťanstva
1422
2. křížová výprava u Kutné Hory a Německého Brodu
Zemřel Jan Želivský (radikální husita); zabila ho katolická šlechta
1424
Bitva u Malešova: husité X domácí katolíci
Zemřel Jan Žižka na infekci u Přibyslavi, následkem toho si část husitů začala říkat „sirotci“
Velení se ujal Prokop Holý
1426
3. křížová výprava Ústí nad Labem; vítěz: HH
1427
4.křížová výprava Tachov
Křižáci okopírovali vozovou hradbu, ale nepomohlo jim to a prohráli
1431
5. křížová výprava Domažlice
Vyhrálo HH; k bitvě ani nedošlo
Křižáci se zalekli husitského zpěvu „Kdož sú boží bojovníci“ a rachocení jejich vozů a také pověsti o husitské neporazitelnosti a prchli pryč
1433
Koncil v Bazileji
Jednání s husity
Před odjezdem na koncil se sešli umírnění a radikálové v Chebu a sestavili dokument „Chebský soudce.“ Jednalo se o soupis požadavků. Nicméně na koncilu se vztah mezi umírněnými a radikály velmi vyostřil; umírnění chtějí splnit jen dvě artikule (chudá církev + přijímání pod obojí), kdežto radikálové chtějí vše. Katolíci jsou ochotni přistoupit na podmínky umírněných, pokud husité přestanou válčit. Nakonec kvůli neshodě husité odjeli domů.
1434
Bitva u Lipan radikálové X umírnění
Pomohli katolíci
-
Umírnění zaútočili na vozovou hradbu, předstírali úprk, radikálové hradbu otevřeli a chtěli umírněné pronásledovat, jenže byli napadeni ze zálohy katolíy a většina jich byla pobita. Zemřel zde také Prokop Holý.
-
Vítěz: umírnění
-
Zbylí radikálové se soustředí kolem Jana Roháče z Dubé
1436
Bazilejská kompaktáta
Církevní majetek do rukou šlechty
Povoleno přijímání pod obojí
Zikmund se stal králem
1437
Zikmund vyhladil zbytek husitů na hradě Sión
Znojmo, prosinec: Zikmund zemřel
HH pokračuje až do 1485, kdy začne vláda Jagellonců
Spanilé jízdy „rejsy“ cesty do ciziny za kořistí – Polsko, Maďarsko, Baltské moře, Německo
Manifesty do ciziny o HH programu
Důsledky HH