Dějepis - souhrn (husitství až baroko)

1. válka česká (neboli druhé stavovské povstání v Čechách 1618-1620)

2. válka falcká

3. válka dánská

4. válka švédská

5. válka švédsko – francouzská

(jednotlivé fáze se nazývají podle soupeřů Habsburků)

Vladimír Körner: Lékař umírajícího času (historická román, vydán 1984)

Události českého stavovského povstání sugestivně popisuje román českého spisovatele a scenáristy Vladimíra Körnera.

Najdeme zde také podrobně popsanou scénu defenestrace r. 1618.

Zopakujte si:

1. Co je Rudolfův mabyla listina vydaná 9. července 1609 císařem Rudolfem II.

Tato listina potvrzovala svobodu náboženství v Českém království. Zároveň potvrzovala Českou konfesi, kterou jeho otec Maxmilián II. slíbil pouze ústně, a to v roce 1575.jestát, kdy byl vydán?

2. Proč došlo k defenestraci, kde se odehrála?

Nedodržování Majestátu královskými úředníky - proto nespokojenost nekatolíků, Pražský hrad

3. Kdo byl vyhozen z okna? Jaký byl důsledek? Co defenestrace vyvolala?

Královských místodržících (Slavata, Martinic, Frabricius), začala válka česká/stavovské povstání

Třicetiletá válka (1618 – 1648)

Začala jako náboženský spor mezi katolíky a přívrženci reformace. Skončila jako boj o moc v Evropě.

Fáze války:

• 1. válka česká = české stavovské povstání

• 2. válka česko – falcká

• 3. válka dánská názvy podle soupeřů Habsburků

• 4. válka švédská

• 5. válka švédsko - francouzská

1. válka česká

   • stavovské povstání v Čechách

   • 23. 5. 1618 nespokojení čeští nekatolíci vedení šlechticem Jindřichem Matyášem Thurnem vtrhli na Pražský hrad. Protestovali proti porušování Rudolfova Majestátu. Narazili na dva místodržící (Slavata, Martinic)a jednoho písaře (Fabricius), a když se nedohodli, nekatolíci je vyhodili z okna 🡪 pražská defenestrace

   • protože to byl útok na nejvyšší královské úředníky, panovník to považoval (přeneseně) za útok na svou osobu, a tak začala válka mezi Habsburky a nekatolíky

   • průběh stavovského povstání – Válka se stává sporem mezi katolickými Habsburky a protestanty. Na počátku povstání stavové zvítězili, dokonce zaútočili na Vídeň, kterou obklíčili, ale nedobyli ji. V průběhu války svrhli habsburského panovníka Ferdinanda Štýrského, vytvořili kolektivní vládu – vláda 30ti direktorů a za krále si zvolili nekatolíka Fridricha Falckého. Ferdinand Štýrský společně s německou „katolickou ligou“ v r. 1620 vtrhl do Čech a zaútočil na Prahu. K rozhodující bitvě došlo 8. 11. 1620 na Bílé hoře, katolíci vyhráli, Fridrich Falcký uprchl ze země

   • důsledky:

     • vítězství katolíků (k vládě nad zeměmi Koruny české se vracejí Habsburkové – Ferdinand II.)

     • 21. 6. 1621 poprava 27 pánů na Staroměstském náměstí ( mimo jiné Jan Jesenius, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic) exekuci provedl kat Jan Mydlář.

     • konfiskace majetku povstalců (propadnutí majetku ve prospěch státu)

     • Habsburkové upevňují moc a vydávají novou ústavu - Obnovené zřízení zemské r. 1627 = nová zemská ústava