Dějepis - souhrn (husitství až baroko)

a)povolovala jen katolické náboženství

b) Habsburkové vládnou dědičně

c) němčina je úředně zrovnoprávněna s češtinou

d) správa státu ve Vídni, dohled nad kulturou a školami mají jezuité

• po porážce nekatolíků v českých zemích válka dál pokračovala dalšími fázemi –bojuje proti sobě Katolická liga (Habsburkové) x protestantská unie

1. válka česko – falcká – boj o Falc (území Fridrich Falckého)

1. válka dánská – úspěchy katolíků vyvolaly obavy u protestantů, kteří se spojili do nové koalice vedené Dánskem. Hlavní zásluhu na vítězství katolíků měl Albrecht z Valdštejna, který budoval císařskou armádu. 1626 porážka protestantů u Dessavy.

1. válka švédská – Valdštejn slavil úspěchy i v této fázi války, když se vůdčí mocností stalo Švédsko. V čele švédských vojsk stál král Gustav II. Adolf, který padl v r. 1632 v bitvě u Lützenu, kde se střetl s Valdštejnem. Valdštejn byl pro podezření ze zrady císaře r. 1634 v Chebu zavražděn a jeho statky byly konfiskovány

1. válka švédsko – francouzská – proti Habsburkům se postavila i Francie, protože Habsburkové vládli i ve Španělsku a byli nepříjemným sousedem Francie. V r. 1645 byli císařští poraženi Švédy v bitvě u Jankova. V r. 1648 Švédové ohrozili Prahu.

Vestfálský mír: název podle oblast v Německu zvané Vestfálsko, jednalo se ve dvou vestfálských městech- Münster a Osnabrück – moc císaře v zahraničí oslabena, ale moc Habsburků ve vlastním státě upevněna

Důsledky:

• české země zůstaly pod nadvládou Habsburků a musely se řídit obnoveným zřízením zemským

• úbytek obyvatelstva, početná emigrace nekatolíků – konec jednoty bratrské (odchází Komenský), kulturní úpadek, germanizace

• šlechta zvyšuje poddanské dávky a zavádí nevolnictví, což vede k nevolnickým povstáním

• povstání poddaných – shodou okolností ve stejném roce 1695

a) Chodové pozbyli svých práv r. 1695 šibenice pro Kozinu

b) povstání nevolníků na panství Hukvaldy

Baroko

• Umělecký směr, následuje po renesanci.

• Vznik v 16. stol. v katolické Itálii, u nás jeho šíření spojeno s rekatolizací (tj. násilné nucení, aby se obyvatelstvo vrátilo ke katolické víře).

Obecné znaky:

• důraz na cit, smysly, emoce /mariánský kult/

• monumentálnost, okázalost-snaha ohromit člověka zdobením, krásou, velikostí církevních staveb – sochy, fresky

• zdůrazňuje se zbožnost, v umění zobrazuje především náboženské náměty.

• časté jsou motivy smrti a mystika

Znaky v architektuře:

• půdorys ve tvaru křivky – elipsy, kružnice

• věž ve tvaru kopule nebo cibule

• bohaté zdobení, sochy

• balustráda

• voluty

Stavby:

• chrám sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze

• Zelená Hora – poutní kostel sv. Jana Nepomuckého – barokní gotika

• zámek Buchlovice

• selské baroko

Sochaři

• Matyáš Braun -areál Kuks - sochy jako alegorie charakterových vlastností (12 ctností a 12 neřestí)

• Maxmilián Brokoff – výzdoba Karlova mostu

• Sloup Nejsvětější Trojice - Olomouc

• Sochy vyjadřují pohyb, nestojí rovně, někam ukazují, mají bohatě řasené – jakoby vlající „šaty“

• Dojem pohybu dotváří tekoucí voda –viz barokní kašny Olomouc

• Vyjadřují emoce ve tváři – smějí se, pláčou.