Husitství

Husitství

Situace před husitskou revolucí

V čele státu Václav IV. (1378-1419) – neschopný, alkoholik, spory s církví i se šlechtou, navíc musí čelit snahám svých příbuzných, kteří ho chtějí zbavit titulu římského a českého krále ( bratr Zikmund, bratranec Jošt). Projevuje se i nedostatek stříbra- pokles hodnoty peněz. Čechy zasaženy morovou epidemií – umírá téměř polovina obyvatel, na ty zbylé velký tlak – musí plnit povinnosti i za ty zemřelé, dochází k výraznému poklesu životní úrovně – nespokojenost všech vrstev. Musí také jako římský král řešit papežské schizma, ale on není schopen rozhodnout – ztráta důvěry, nakonec sesazen z pozice římského krále ( 1410, nahrazen Zikmundem). S církví má problémy i v Čechách – spory s arcibiskupem Janem z Jenštejna, obětí sporů se stává Jan z Pomuku, kterého nechává Václav popravit (později prohlášen za svatého Jana Nepomuckého). Kvůli sporům s církví podporuje Václav kazatele, kteří církev kritizují – Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova, Konrád Waldhauser. Kritika církve vrcholí vystoupením Jana Husa. Ten káže v kapli Betlémské ( postavená výhradně pro kázání v češtině na konci 14. století), působí na univerzitě jako učitel a později jako rektor. Kritizuje církev hlavně za nevhodný způsob života, za prodej odpustků atd. Roku 1409 Hus vypracoval a Václav podepsal Dekret kutnohorský, který vyloučil Němce z rozhodování o pražské univerzitě ( potvrzen poměr hlasů 3:1 ve prospěch Čechů.) Němci odcházejí a univerzita se stává pouze českou školou- úpadek úrovně.

1412 – Hus kritizuje prodej odpustků v Praze, církev jej dává do klatby ( vyloučen z církve, zbaven práv), Hus se ale obhájil, přesto církev přitvrdí – nad Prahou vyhlášen interdikt (zákaz církevních obřadů, dokud bude Hus v Praze). Ten tedy odchází na venkov a káže pod širým nebem – kritizuje nejen církev, ale i krále a šlechtu – ztrácí jejich podporu, především podporu krále Václava.

1414 – pozván na koncil do Kostnice, aby obhájil své názory. Hus i přes varování svých přátel odjíždí, od římského krále Zikmunda dostává glejt (list zajišťující bezpečný průjezd do Kostnice). Tam ale zatčen, uvězněn, upálen. (6.7.1415) V Čechách velké protesty, davové bouře, kritika církve a krále sílí.

Vystupuje Jakoubek ze Stříbra s návrhem na přijímání pod obojí – lidé přijímají nejen hostii(tělo Páně), ale i víno ( krev Páně). To má být výrazem rovnosti mezi věřícími a kněžími. Symbolem se stává kalich, vyznavači kališníci.

1419 v Praze vrcholí spory mezi kališníky a katolíky, protest kališníků vede radikální kazatel Jan Želivský. Vzbouřenci zaútočí na novoměstskou radnici a tamní katolické konšele vyhodí z okna ( první pražská defenestrace ). Král Václav v důsledku mrtvice umírá pár dní poté. Začíná husitská revoluce.