Husitství
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Charakteristika husitství
Husitství není jednotný proud, je značně roztříštěné, po většinu času bojují husité mezi sebou, pouze v případě útoku zvenčí se spojují, aby intervenci porazili. Existují tři hlavní proudy husitství :
1) umírnění husité ( kališnická šlechta a zástupci univerzity) – požadují zabavení církevního majetku a povolení přijímání pod obojí. Tzn. chtějí náboženskou rovnost, ne politickou a společenskou.
2) pražané – představují střední proud, hájí zájmy Prahy a měšťanů, jsou ochotni i k malým politickým ústupkům
3) radikálové – tzv. polní vojska, požadují sociální rovnost, návrat k chudobné církvi, návrat k Bibli. Patří sem především venkovské obyvatelstvo . Radikálové se dělili i podle místa, kde se pohybovali. Nejsilnější skupiny – orebité (podle kopce Oreb ve vých. Čechách) - táborité – podle nového města Tábora v jižních Čechách (J. Žižka) - severočeští husité – okolí Žatce, Loun
Každá skupina hájí své lokální zájmy a spojují se jen v případě útoku ze zahraničí.
Všechny skupiny husitů se nakonec shodly na společném programu – 4 pražské artikuly (1420)
Svoboda kázání a výkladu Bible
Přijímání pod obojí
Zabavení majetku církve a zákaz světské vlády církve
Spravedlivé trestání hříchů bez rozdílu (zákaz odpustků)
Pro umírněné byl tento program maximem, pro radikály pouze nejmenším základem.
Proti husitům stála v Čechách tzv. katolická strana vedená Oldřichem z Rožmberka a některá královská města (Plzeň, České Budějovice)
Průběh revoluce
1419 – první střet mezi husity a katolickou stranou – bitva u Sudoměře – husité vyhráli díky skvělé Žižkově taktice (poprvé použita vozová hradba)
1420 – založen Tábor – beztřídní společnost, tzv. bratři a sestry, v čele hejtmani, nejznámější J. Žižka
1420 – s nároky na český trůn vystoupil Zikmund Lucemburský, nejbližší příbuzný zesnulého Václava, Češi jeho nároky neuznali – Zikmund s pomocí papeže organizuje proti Čechům 1. křížovou výpravu - proběhla bitva na Vítkově – křižáci poraženi husity ( v čele opět J.Ž), ale Zikmund proklouzl do Prahy a nechal se tajně korunovat českým králem. Češi opět neuznali. Na podzim 1420 poraženi ještě moravští katolíci v bitvě pod Vyšehradem.
1421 – Čáslavský sněm – sešli se zástupci všech husitských skupin, aby se dohodli na dalším postupu- schváleny artikuly jako zemský zákon, dohodli se na sesazení Zikmunda z českého trůnu, do čela státu zvolena zemská vláda tvořena zástupci husitské šlechty a měšťanů.
Ve stejném roce vyhnáni z Tábora adamité (radikálové, chodili nazí, volná láska), jejich vůdce Martin Húska upálen Žižkou. Na podzim vpadla do Čech 2. křížová výprava – poražena Žižkou v bitvě u Žatce, zbytek křižáků poražen v lednu 1422 v bitvě u Havlíčkova Brodu.