Husitství

1422 – v Praze povstání radikálů vedených Želivským, úspěšné – radikálové převzali dočasně vládu nad Prahou, ale v březnu poraženi a Želivský popraven. Od té doby Praha až do konce revoluce na straně umírněných.

1424 – umírá Žižka, do čela hnutí se dostává Prokop Holý – přebírá Žižkovu taktiku, rovněž vynikající vojevůdce. Pod jeho vedením byly poraženy 3. křížová výprava (1426 v bitvě u Ústí nad Labem) a 4. křížová výprava (1427 v bitvě u Tachova). Poté zkouší Zikmund vyjednávat – umírnění jsou ochotni jednat o kompromisu, polní vojska odmítají. V této době jsou radikálové na vrcholu, nepoznají porážku.

Příčiny úspěchu : a) v každé bitvě bojují vlastně o život, porážka by znamenala smrt či popravu b) vhodný výběr zbraní (vycházely z upraveného zemědělského nářadí) c) tzv. Žižkův vojenský řád – každý bojovník přesně ví, jaké jsou jeho povinnosti v boji d) výborní velitelé a taktika e) vozová hradba – operativní možnost vybudovat rychle obranu, pohyblivost

Od poloviny 20. let podnikají husité tzv. spanilé jízdy – vojenské výpravy do okolních zemí za kořistí a také kvůli propagaci svých názorů. Ty šíří pomocí tzv. manifestů – listů s husitským programem a nabídkou ke spolupráci. Cílem je Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko. Dostávají se až na pobřeží Baltského moře.

1431 – Zikmund naposled zkouší porazit husity silou – organizuje 5. křížovou výpravu –nejsilnější (100 000 vojáků), v čele papežský legát. Ke střetu došlo u Domažlic – výprava skončila ostudou – křižáci se rozprchli už před bitvou, když slyšeli husitský zpěv. Po této ostudě Zikmund rezignuje na vojenské řešení a chce se dohodnout.

1432 – podepsána dohoda Zikmunda s husity o vyjednávání na principu rovnosti ( tzv. Chebský soudce)

1433 – jedná koncil v Basileji, pozvána i delegace husitů v čele s Prokopem Holým – jednání neúspěšná, husité odmítají kompromis a chtějí potvrdit artikuly v plném znění, což koncil odmítá. Mezitím v Čechách vzniká tzv. panská jednota – spolek husitské a katolické šlechty a měst proti polním vojskům, která byla jedinou překážkou pro ukončení bojů.

1434 – bitva u Lipan – poslední bitva husitské revoluce, polní vojska poražena panskou jednotou, tisíce mrtvých i s Prokopem Holým, v podstatě konec husitství v Čechách. Posledním husitským bojovníkem byl Jan Roháč z Dubé, který se s malou skupinou bránil až do r. 1437 na svém hradě Sion, pak také poraženi. Husité, kteří přežili, odešli většinou na Slovensko a vstoupili do služeb Jana Jiskry z Brandýsa a stali se žoldnéři.

1435 – Zikmund souhlasil se jmenování kališnického arcibiskupa Jana Rokycany

1436 – vydána tzv. Basilejská kompaktáta – dohoda Zikmunda s umírněnými husity. Zikmund byl uznán za českého krále, zato v Čechách povoleno přijímání pod obojí , navíc si šlechta mohla ponechat církevní majetek, který zabrala v době husitských válek.