Jagelonci-reformace,katolictví
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Český stát za vlády Jagellonců
Hospodářská obnova
nedostatek poddaných u vrchnosti
znehodnocování měny (menší počet poddaných = snížení peněžních příjmů)
oživení hospodářské činnosti
Dalibor z Kozojed - popraven (do područí poddaného svého souseda)
Rybníkářství a pivovarnictví
šlechta podnikala v pivovarnictví a rybníkářství
chov ryb
V CZ statky: Pardubicko - páni z Pernštejna
J CZ: Rožmberkové, Třeboň - Štěpánek Netolický, Jakub Krčín z Jelčan
Štěpánek netolický: Zlatá stoka = umělý kanál, napájený řekou Lužnice
Jakub Krčín z Jelčan: rybníky - Svět a Rožmberk
vrchnostenské pivovary
spory
šlechtici poskytovali podporu poddanským městům a městečkům
počátek prudkého rozvoje poddanských měst (Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Pardubice, Slavonice)
hrad přestavěný v pozdní gotice: Pernštejn (Morava)
pán Půta Švihovský z Rýzmberka nechal přestavět hrady Rabí a Švihov -> darem dostal opici -> utekla -> zabita -> opičí daň
Zápas měst se šlechtou
politické spory (šlechta vs. královská města - boj o převahu v CZ království)
vyšší šlechta (panstvo), nižší šlechta (rytíři)
1500 Vladislavské zřízení zemské = ústava (zpochybňovala zastoupení měst na zemských sněmech)
1517 Svatováclavská smlouva (královským městům zůstalo zastoupení na sněmech, nesměly bránit šlechtě v podnikání)
případ Jiřího Kopidlanského, zabil Jana Cukra z Tamfeldu
Těžba stříbra
rod Šliků - stříbro - Jáchymov - mincovna - tolary
Stavovský stát a jagellonští panovníci
o pol. moc se dělily stavy (o politickou moc se dělily stavy, které reprezentovaly jednotlivé společenské vrstvy, zástupci zasedali na zemském sněmu )
dva šlechtické stavy: páni a rytíři
Vladislav II. Jagellonský - uherský Budín (15. stol.)
Ludvík Jagellonský zemřel 1526 v bitvě u Moháče proti Turkům (utopil se po pádu z koně)
Pozdněgotická umění v českém soustátí
nejvýznamnější českou pozdněgotickou církevní svatbou: chrám sv. Barbory v Kutné Hoře (14. 16. století) - Benedikt Ried
iniciál jména krále Vladislava
obrazoborectví = ničení kostelů, soch, obrazů svatých
budování nových (Kunětická hora u Pardubic) a zpevňování starších hradů (Křivoklát, Švihov, Blatná, Pernštejn, Helfštejn na Moravě)
pozdněgotický sloh (sklípková/diamantová klenba, motiv uschlých/přeseknutých větví, oslí hřbet, stanové střechy)
nejvýznačnější chrám: sv. Barbory v Kutné Hoře, sv. Mikuláše v Lounech a Nanebevzetí Panny Marie v Mostě
stavitel: Matěj Rejsek - Prašná brána v Praze
Benedikt Ried - Vladislavský sál (spojena pozdněgotická architektura - klenba s renesancí - pravoúhlá okna)
malíř: Mistr litoměřického oltáře
rozvoj nižších (městských) škol
malba: fresky, sklomalba, iluminace