Moderní umění
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Claude Monet – Imprese, západ slunce
Auguste Renoire – Manželé Sisleyovi
Claude Monet – Katedrála v Rouenu
Renoire – Ženský akt ve slunečním svitu
Vincent van Gogh – autoportrét se zavázaným uchem
Mary Cassatt – žena s perlovým náhrdelníkem v lóži
Camille Pissaro – Řeznice
Paul Gauguin – Ararea
Gaugin – Tahitská krajina s horami
Henri de Toulouse-Lautrec – Goulue vchází do Moulin Rouge
Paul Signac – Papežský Palác v Avignonu
Henri Mattise, Paul Cézanne
Symbolismus
Protest proti strojenosti realismu a naturalismu
Inspirací byla také filosofie Arthura Schopenhauera, který říkal, že umění by mělo poskytovat únik ze zaslepeného světa snažení a vůle
Umělecké dílo mělo zobrazovat ideu, kterou mělo vyjadřovat pomocí tvarů, a tyto tvary měly mít obecný význam
Díla symbolistů měla také být subjektivní, dekorativní, emotivní a mělo rozechvívat duši
Dále se inspirovali mytickou literaturou a bájemi, čerpali i z literatury Baudelaira nebo Poea
Symboly, které umělci používali, nebyly klasické a zřejmé, často to byly jejich osobní, niterné, obskurní a mnohoznačné symboly. Proto také nejsme schopní objasnit významy mnohých symbolistických děl
Vytvářeli snové krajiny plné tajemství a hlubších duchovních významů
Motivy: osud, duše, smrt, pravda
J. Heinrich Füssli – Noční můra
John Everett Millais – Ofélie
Edward Burne-Jones – Svatba Psýché
Odillon-Redon - Kyklop
Kubismus
Název byl poprvé použit francouzským kritikem umění v roce 1908 a to hanlivě. Později byl přijat i přesto, že hlavním představitelům tohoto směru se nelíbil.
Vznikl z latinského cubus - krychle
První díla, nesoucí znaky kubismu, se objevily v roce 1906. Nezávisle na sobě takto začali tvořit George Braque a Pablo Picasso (oba tehdy studující v Paříži)
Vliv umění Cézanna – jeho „exotické“ tvorby
Hlavním principem je (bylo ze začátku) objekty zobrazovat z více úhlů najednou
To znamenalo velkou změnu v přístupu k realitě – nezobrazovali předměty tak, jak by vypadaly na fotografii, tvořit kubistická díla znamenalo znát zobrazovaný předmět dobře
Toto pojetí mělo vliv na nadcházející styly – futurismus, expresionismus nebo abstraktní
Kubismus můžeme rozdělit na dvě období:
Analytické = proběhlo dříve a spočívalo v tom, že zobrazovaný předmět byl rozdělen na dílčí části, které potom byly zpět poskládány vedle sebe jinak. Docházelo k nahrazování zobrazovaných předmětů předměty podobného vzhledu, tzv. částečné abstrakci
Syntetické = pozdější, u některých děl tohoto období vidíme již téměř kompletní abstrakci. Zobrazovaný předmět lze však ještě rozeznat, skládá se z linií a ploch.
Georges Braque – Velký akt
Pablo Picasso – Avignonské slečny
Robert Delaunay – Eiffelova věž
Juan Gris - Kuřák
Expresionismus
Hlavním cílem byla exprese – vyjádření vlastních subjektivních prožitků a pocitů umělce
Vznikl jako reakce na realismus a naturalismus, které zobrazovaly realitu „objektivně“
Toto umění reagovalo také na romantismus a akademismus, které podle nich byly příliš sešněrované a uhlazené
Po 1. světové válce také reflektovalo pocity poválečného zklamání – úpadek, marnost, beznaděj
Používali výrazné barvy, často vedle sebe komplementární
Rozvíjel se hlavně v Německu, ve Francii v podobě fauvismu
V Německu expresionismus reprezentovaly hlavně dvě umělecké skupiny – Die Brücke a Der Blaue Reiter
Kees van Dongen – Portrét Fernandy
Edvard Munch – výkřik
Max Pechstein – Černožlutý trikot
Ernst L. Kirchner – Autoportét s modelkou
Kokoschka – Zátiší s mrtvou ovcí a hyacintem
Vas. Kandinsky – Improvizace 19
Emil Nolde – Západ slunce
Amedeo Modigliani – Sedící akt