Otázka 20 – Svět na počátku 19. století

Otázka 20 – Svět na počátku 19. století

• Evropa pod vlivem Napoleonských válek, které změnily svět k nepoznání

• Napoleonské války

• Napoleon Bonaparte se vyznamenal jakožto schopný vojevůdce

• Vypracoval se až na generála a získal si všeobecnou popularitu mezi lidmi

• Roku 1799 provedl vojenský převrat – konec Francouzské revoluce

• Ustanovil triumvirát, který on sám rozpustil a ustanovil se prvním konzulem

• Podařilo se mu odvézt pozornost od vnitřních problému

• Roku 1802 vyhrál Válku 2. koalice (1798-1802), kde porazil VB, Rusko a Habsburky

• Prosazoval politiku: chudým co potřebují, bohatým, co chtějí

• Roku 1804 si nechal odhlasovat více pravomocí, které získal

• 2. prosince 1804 byl Napoleon korunován císařem v pařížském chrámu Notre-Dame

• Ještě v roce 1798 Francie obsadila Švýcarsko, Řím (papežský stát) a Piemont

• V této době probíhala válka Francie s Velkou Británií a Napoleon plánoval invazi

• Mezitím, v roce 1805, vypukla Válka 3. koalice (Rakousko, Rusko, VB, Švédsko)

• Tato koalice vznikla jako reakce na Napoleonovo korunování císařem

• 21. října 1805 prohrála Francie v námořní bitvě u Trafalgaru (vyhrál gen. Nelson)

• Napoleon se svou armádou táhl na Rakousko, zatlačoval Rusy zpět a dobyl většinu jižní Moravy (obsadil Brno a Výškov) a usadil se nedaleko Slavkova

• Zde došlo 2. prosince 1805 k bitvě u Slavkova (známé také jako „bitvě tří císařů“)

• V ní Napoleon, ač v početní nevýhodě, dosáhl svého nejslavnějšího vítězství

• Napoleonova vojenská taktika: moment překvapení, rychlost, věrnost vojska

• V roce 1806 dobyla Francie Neapolské království – definitivní konec 3. koalice

• V této době podporovalo Napoleona Dánsko a Španělsko

• Proto se roku 1806 pokusila Velká Británie dobýt La Platu (dnešní Argentinu)

• Tato válka měla 2 fáze, Britové však byli vždy poraženi

• Roku 1806 Napoleon rozpustil Svatou říši Římskou a založil Rýnský spolek

• Ještě ten samý rok začala Válka 4. koalice (Prusko, Rusko, Velká Británie)

• V ní Francie jednoduše porazila Prusko (Prusko mělo zastaralou armádu)

• Dále se Francouzi posouvali na východ, kde pomocí kavalerie (vedené generálem Muratem) porazili Rusy v bitvě u Friedlandu (14. 6. 1807)

• Rusko se po prohře stalo dobrým spojencem Francie

• Ještě v roce 1807 pomohl Napoleon založit Varšavské knížectví

• Napoleon dal vyhlásit námořní blokádu, s níž chtěl oslabit Velkou Británii

• Portugalsko však námořní blokádu nerespektovalo

• Roku 1808 vyslal Napoleon vojsko na Pyrenejský poloostrov

• Sesadil krále Španělska a na trůn posadil svého bratra, Josefa (krále Neapolského)

• V roce 1808 se Britové vylodili v Portugalsku a začala ofenzíva

• Španělé však nepodporovali francouzskou nadvládu kvůli potlačování církve

• Španělé se uchýlili k partizánskému způsobu boje, na nějž nebyli Francouzi připraveni

• Neúspěchy ve Španělsku oslabily Napoleonovo postavení v Evropě

• Rakousko se přidalo k 5. alianci, která byla poražena během 4 měsíců (dub-srp 1809)

• Ve Švédsku mezitím svrhli krále a králem se stal maršál Bernadotte (král Karl Johan)

• Roku 1810 se Napoleon oženil s Marií Louisou, rakouskou arcivévodkyní

• Rusko se mezitím nacházelo v ekonomicky špatné situaci kvůli blokádě

• Proto car Alexandr porušil blokádu a začal obchodovat s Brity

• Roku 1812 zahájil Napoleon Invazi do Ruska (přes 600 000 mužů)

• Rusové se uchýlil k taktice spálené země, car na poslední chvíli odjel z Moskvy

• Napoleon, i přes ohromné ztráty, dobyl Moskvu, kterou Rusové předtím zapálili

• Napoleon byl donucen se vrátit zpět, přičemž přišel o 80 % své Grande Armée

• Během jeho tažení vznikla 6. koalice, která porazila Napoleona v bitvě u Lipska

• 30. března 1814 byla dobyta Paříž, koalice vyhrála a Napoleon byl poslán na Elbu

• Z ní Napoleon utíká 1. března 1815 a formuje armádu

• S ní se utkal s 7. koalicí v bitvě u Waterloo (18. června 1815)

• V ní byl Napoleon definitivně poražen a poslán na ostrov Sv. Helena

• Tam umírá 5. května 1821 za záhadných okolností (nejspíše otrava arzenikem)

• Reakce na Napoleonské války mimo Evropu

• Británie se kvůli námořní blokádě zaměřila na zámořský obchod

• Stala se z ní definitivně největší námořní velmoc – základ budoucích kolonií

• USA získají nová území (Louisiana, Florida, později i další území od Mexika)

• V roce 1791 vypuklo ve francouzské kolonii Saint-Domingue (Haiti) povstání otroků

• To skončilo roku 1804 vyhlášením nezávislosti a založení republiky

• Po svržení Španělského krále nastala otázka, komu se nyní zodpovídají kolonie v J.A.

• Španělské kolonie v Jižní Americe vyhlásily nezávislost – začátek válek za nezávislost

• Do čela venezuelského boje se postavil Simón Bolívar (1783–1830)

• Ten osvobodil Kolumbii, Venezuelu, Ekvádor, Peru a Bolívii (pojmenována po něm)

• Podařilo se mu porazit Španěly a osvobodit větší území, než se podařilo Napoleonovi

• Mezi jeho neznámější vítězství patří jeho přechod přes Andy

• Založil stát Gran Colombia, který se však kvůli sporům o autonomii brzy rozpadl

• Roku 1822 získala Brazílie nezávislost na Portugalsku a vzniká Brazilské císařství

• José de San Martin zase osvobodil území Chile, Argentiny a jihu Peru

• Mezi lety 1810 a 1821 probíhala Mexická válka za nezávislost, vzniklo císařství

• Argentina byla na konci 19. století stejně bohatá jako USA, ostatní země Latinské Ameriky však nebyly tak úspěšné

• Vídeňský kongres

• Vídeňský kongres byl sněm většiny evropských panovníků, který měl za cíl upravit vztahy v ponapoleonské Evropě (někdy se mu také říká tančící kongres, kvůli plesům)

• Konal se od 1. října 1814 (po 1. abdikaci Napoleona) do 9. června 1815

• Zde bylo poprvé schváleno právo národů na sebeurčení (v praxi téměř neuznáváno)

• Hlavní myšlenky kongresu byly restaurace Evropy do původního uspořádání, restaurace vládnoucích rodů a snaha o zabránění revolucím za každou cenu

• Rýnský spolek byl přetvořen na Německý spolek, v němž bylo 39 zemí (včetně Česka)

• Vznikla Svatá aliance, spojenectví Ruska, Pruska a Rakouska, které mělo dohlížet na udržení klidu v Evropě (hlavní podíl na jejím vytvoření měl kníže Metternich)

• Po Napoleonských válkách se v Evropě zakořenil liberalismus a nacionalismus

• Dánsku bylo za trest odebráno Norsko, které až do roku 1905 patřilo Švédsku

• V první polovině 19. století však došlo v Evropě jen k 2 úspěšným revolucím

• Řecká osvobozenecká válka

• Řecko bylo v 1. polovině 19. století součástí Osmanské říše (předtím Byzantské říše)

• Ta byla na začátku 19. století pozadu a neschopna nutných reforem

• Proto se jí přezdívalo Nemocný muž na Bosporu

• V roce 1814 vznikla organizace Filiki Eteria, která si kladla za cíl osvobodit Řecko

• Ta naplánovala začátek revoluce na 25. březen 1821 (dodnes řecký státní svátek)

• Akce na severu Řecka byly odhaleny a brzy potlačeny Osmanskými autoritami

• Na Peloponésu byla vyhlášena válka, do čela Řeků se postavil známý vojevůdce Theodoros Kolokotronis (1770–1843)

• Celé povstání bylo provázeno protiřeckými i protitureckými masakry, z nichž nejhorší byl turecký masakr obyvatel ostrova Chios v roce 1822 (až 90 000 obětí)

• Osmanská říše povolala na pomoc vojsko z Egypta, to se v Řecku vylodilo roku 1825

• Do konce roku 1826 se Egypťanům podařilo dobýt většinu poloostrova

• V roce 1827 se v Řecku vylodila armáda Velké Británie, Ruska a Francie

• Vztahy Británie a Francie se v 19. století zlepšily a tyto dva státy se staly jistým protipólem k Svaté Alianci (uznávaly a podporovaly liberální tendence)

• Svatá aliance chtěla, aby Osmanská říše zůstala slabým státem

• Armáda Řecka a Svaté aliance se utkala s Osmanskou říši v námořní bitvě u Navarina, kde (20. říjen 1827) byla osmanská armáda poražena

• Řekové se poté vydali dobýt centrální Řecko, Rusko mezitím napadlo Osmanskou říši

• Roku 1829 byla Osmanská říše donucena přijmout Smlouvu z Adrianopole

• Ta zaručovala nezávislost Řecka (oficiálně uznána roku 1832)

• Na řecký trůn byl dosazen princ Otto z Bavorska

• Této války se zúčastnil i anglický spisovatel a básník G. G. Byron

• Belgická revoluce

• Po Napoleonově první porážce bylo území dnešní Belgie předáno k Nizozemí

• Důvod byl ten, aby bylo uchován balanc moci evropských států

• Králem nově vzniklého Nizozemí se stal Vilém Frederik (z rodu Oranžských)

• Vilém však neměl úspěšnou vládu, především si proti sobě poštval francouzsky mluvící obyvatele dnešní Belgie

• Povolil katolictví i protestantství, avšak obě církve se musely podřizovat jemu

• Navíc zavedl neférovou daňovou reformu (50 % daní z Belgie, jen 30 % investic zpět)

• Na jihu Nizozemí se zvedala vlna protestů; lidé žádali změny (těch se nedočkali)

• Napětí vyvrcholilo 25. srpna 1830, kdy v Bruselu začala revoluce

• Tuto situaci, spolu s Červencovou revolucí ve Francii, řešily evropské mocnosti na Londýnské konferenci (zúčastnění: Rakousko, Británie, Francie, Prusko a Rusko)

• Tam byla uznána nezávislost nově vzniklého státu, Belgie

• Roku 1831 se králem Belgie stal Leopold I. (1790–1865)

• Vilém však nechtěl přijmout tyto podmínky a vyslal na jih svou armádu

• Ta byla zahnána zpět po 10 dnech, v roce 1839 Vilém přijal podmínky

• Belgie se stala neutrální zemí, které brzy zažila průmyslový pokrok