Pattonova vojska v Čechách
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Na těchto dopisech je jasně vidět onen rozdíl mezi Churchillem, který upřednostňoval politické hledisko ("politické zřetele") a Američany s jejich pouze vojenským přístupem ("z vojenského hlediska").
Poslední pokus učinil Churchill 7. května, kdy se obrátil dopisem přímo na Eisenhowera. "Doufám, že vás váš plán neodradí od postupu na Prahu, budete-li mít vojáky a nesetkáte-li se předtím s Rusy. Domníval jsem se, že nemáte v úmyslu se vázat, budete-li mít vojáky a bude-li cesta volná..." Veškeré vynaložené úsilí britského předsedy vlády však bohužel přišlo vniveč.
Ovšem i na americké straně byli lidé, kteří si přáli dostat se až do Prahy. Za všechny jmenujme alespoň jednoho. Jím nemůže být nikdo jiný než velící 3. armády generál George Smith Patton. U Pattona však rozhodovaly jiné důvody než u Britů. Tento bezesporu nejslavnější a nejúspěšnější americký generál si během války "nevychutnal" žádné triumfální uvítání jako první osvoboditel. Nemohl se vylodit v Normandii v první vlně. Nesměl vstoupit jako první do Paříže, přestože jeho armáda byla při postupu ze všech nejrychlejší. V září 1944 dostal před jeho plánem postupu do Německa z jihu přednost Montgomeryho nesmyslný plán na obsazení mostů v Arnhemu a Nijmegenu. Neúčastnil se jako první přechodu přes Rýn. Nedostal svolení k útoku na Berlín. I Vídeň mu "vyfoukli" Rusové. A tak mu zbyla už jen ta Praha...
Když se dozvěděl o povstání v Praze, jeho touha ještě zesílila. Ve svých pamětech si k tomu poznamenal: "...Protože rozhlas přinášel zprávy, že českoslovenští občané ovládli Prahu, měl jsem sto chutí vyrazit jim na pomoc a požádal jsem Bradleye o svolení, ale nedostal jsem je. Ve skutečnosti však byly průzkumné jednotky 3. armády již u Prahy... 6. května bylo definitivně stanoveno, že nemáme překračovat konečnou čáru postupu, procházející Plzní, na větší vzdálenost, než bude zapotřebí pro průzkum v zájmu zabezpečení, tj. asi 5 mil. Velmi mne to mrzelo, protože jsem měl za to, a dosud se domnívám, že jsme měli postupovat až k Vltavě, a kdyby se to Rusům nelíbilo, měli jsme je poslat k čertu..."
Po skončení války dostal na tiskové konferenci dotaz, proč neobsadili Prahu. Patton zkrotil vášně a odpověděl nečekaně chladně: "To vám mohu říci docela přesně. Protože nám bylo nařízeno ji neobsazovat."
Americká vojska v Čechách
Jak již bylo zmíněno, zúčastnily se osvobození Československa V. a XII. sbor 3. armády. Z XII. sboru se osvobození Československa zúčastnily: 4. obrněná divize, a 5., 26. a 90. pěší divize. Tyto divize se podílely na osvobození Písku, Strakonic,Vimperku a dalších českých měst. Část jednotek obou sborů pak ještě nějakou dobu na československém území zůstala. K 7. květnu to byly 4. obr. divize (gen. Hoge) a 90. pěší divize (gen. Earnest) z XII. sboru a 16. obr. divize (gen. Pierce), 1. pěší divize (gen. Andrus), 2. pěší divize (gen.Robertson) a 97. pěší divize (gen.Halsey) z V. sboru.