Pattonova vojska v Čechách

Závěrečné boje

Situace v Plzni byla před očekávaným brzkým příjezdem Američanů velmi napjatá. 5. května vypuklo v Plzni povstání, které začali dělníci ve Škodovce. Do večera již byla plzeňská radnice v rukou revolučního NV. Když se v ranních hodinách 6. května dostal do Plzně předvoj 16. obrněné divize vedené plukovníkem Noblem, musel ještě vyčistit město od několika fanatických ostřelovačů, kteří se odmítali vzdát.

Jak si vedly americké jednotky ? 1. pěší divize, jak již bylo zmíněno získala 1 500 zajatců a konečně obsadila Kynšperk. 9. obrněná divize obsadila Rudolec a o den později osvobodila Falknov (dnešní Sokolov), Loket a Horní Slavkov. 2. pěší postupující přes Klatovy na Rokycany zajala 8 000 Němců. 97. pěší osvobodila Konstantinovy Lázně a získala celkem 6 000 zajatců.

K události hodné zaznamenání došlo 7. května, když generál Taylor z 1. pěší divize přijímal v Lokti u Karlových Varů kapitulaci velitele německých jednotek generála Oesterkampfa. Ten na kapitulační listinu napsal jako místo kapitulace: "Elbogen, Sudetenland". Taylor přeškrtl slovo Sudetenland a se slovy: "Neexistuje" napsal místo toho: "Czechoslovakia".

Německá kapitulace

V těchto dnech byla situace kdysi mocné německé armády zoufalá. Většina Německa již byla obsazena. 30. dubna spáchal Hitler sebevraždu. Podle závěti z 29. dubna se do čela Německa postavil admirál Dönitz. "...Proti Angličanům a Američanům musím bojovat, pokud mi budou bránit v boji proti bolševikům." To byla jedna z vět jeho denního rozkazu wehrmachtu. Pouze část německých jednotek však proti západním spojencům ještě bojovala. Na našem území se tehdy nacházely jednotky statisícové armádní skupiny "Střed" vedené fanatickým polním maršálem Schörnerem, která ještě mohla být bojeschopná. Jaká však byla skutečnost? Skutečnou situaci a bojechtivost německých jednotek nejlépe vystihuje zápis ve válečném deníku OKW z 1.5. 1945: "Hitler je mrtev. V těchto hodinách se každý Němec snaží nepadnout do rukou Rusům."

Přítrž utrpení byla učiněna až 7. května 1945, kdy podepsal generálplukovník Alfred Jodl v Remeši protokol o bezpodmínečné kapitulaci.

Proč nebyla obsazena Praha

Neobsazení Prahy západními spojenci se stalo jedním z velkých strategických pochybení. Ten, kdo by Prahu obsadil, měl by větší vliv na poválečný osud Československa. Při myšlenkách na obsazení či neobsazení Prahy se ukázal rozdíl mezi Brity a Američany. Zatímco Američané se na celou věc dívali pouze z vojenského hlediska - protože situaci v Evropě nemohli rozumět - na rozdíl od nich někteří Britové (samozřejmě zejména Churchill) viděli i hledisko politické. Tyto rozpory se ukázaly již při rozhodování, kde proběhne vylodění spojenců. Z čistě vojenského hlediska bylo jistě nejlepší provést vylodění ve Francii. Přesto Churchill již v této době viděl i politické důsledky, a proto navrhoval zaútočit na "měkký podbřišek Evropy" - Balkán.