Protektorát Čechy a Morava - příprava na test

Zahraniční odboj

• první vlna emigrace již v období 2. republiky (přední představitelé první republiky, židovské obyvatelstvo, komunisté). Po vzniku Protektorátu – rozsáhlejší emigrace, včetně vojáků.

• složité mezinárodní postavení československého zahraničního odboje - USA byly neutrální, VB a FRA se zpočátku odmítaly zřeknout výsledků Mnichovské konference.

• na počátku se staly oporou též zahraničního odboje československá vyslanectví, která nebyla předána do německých rukou. První centra emigrace – Polsko, Francie, USA.

• hlavním organizátorem politického zahraničního odboje byl Edvardem Benešem (proti jeho vedení ale vystupovali někteří politici - velvyslanec ve Francii Osuský, kteří ho vinili ze zániku republiky).

• v Paříži vznik koncem roku 1939 - Československý národní výbor. Koncem roku 1939 přesídlil ČNV do Londýna. Ve VB v roce 1940 vytvořena prozatímní československá vláda vedena Janem Šrámkem, funkci prezidenta zastával Beneš. Z Londýna bylo organizováno rozhlasové vysílání.

• Dlouhodobý boj Beneše za uznání neplatnosti Mnichovské dohody a právní kontinuity československé republiky. Snaha prosadit obnovu samostatné a nezávislé ČSR v předmnichovských hranicích mezi válečné cíle spojenců.

• komunisté vytvořili centrum v Moskvě (pod vedením Klementa Gottwalda). Do napadení SSSR nespolupracovali s Londýnem a nepočítali s obnovením ČSR.

Mezinárodní uznání zahraničního odboje

• v roce 1941 byla československá zahraniční vláda plně uznána jako představitelka ČSR. Navázání spolupráce s komunistickým odbojem v Moskvě.

• Dohoda se Stalinem o vytváření samostatných československých vojenských jednotek na území SSSR. Československo se stalo členem protifašistické koalice a jeho obnovení se stalo jedním z válečných cílů.

Odvolání Mnichova

• po atentátu na Heydricha a vypálení Lidic a Ležáků britská vláda prohlásila své podpisy mnichovské smlouvy za neplatné. O měsíc později tak učinili i představitelé francouzského zahraničního odboje - Ch. de Gaulle.

Československo-sovětská smlouva

• 12.12.1943 - podepsána Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci - nová zahraničněpolitická orientace na SSSR (vliv zklamání z Mnichovské dohody)

• slib sovětského vedení respektovat demokratický vývoj země, uzavřena na 20 let (1963 prodloužena)

• jednání Beneše se zahraničním vedením KSČ o poválečné ČSR. Shoda na vytvoření Národní fronty (bloku politických stran) - rozdílný názor na odsun Němců a postavení Slovenska v republice.

Československé jednotky ve válce

• Polsko – první československé jednotky se zde formovaly v dubnu 1939. Po napadení Polska Německem uznán samostatný československý legion (1000 mužů) – zasáhl do obranných bojů v rámci polské armády. Po porážce Polska byla většina legionu internována Rudou armádou.

• Francie – po vypuknutí války vytvořena československá pěší divize o síle 11000 mužů + zapojení československých letců. Českoslovenští vojáci se zapojili do obrany napadené Francie a jejich značnou část se podařilo evakuovat se z dobyté Francie do Velké Británie (4000 vojáků a 900 letců).

• Velká Británie – vytvořena 1. československá smíšená brigáda, která se účastnila vylodění v Normandii a zasáhla do bojů na francouzském území. českoslovenští letci – bojovali v letecké bitvě o Anglii jako součást britské armády, později byly vytvořeny tři československé stíhací perutě (310., 312., 313.) a jednu peruť bombardovací (311.) – stíhači Josef František (nejúspěšnější československý stíhač – 17 sestřelů), František Fajtl.

• Střední východ – v roce 1940 vznikl v Palestině – 11. československý prapor pod vedením Karla Klapálka. Nasazeni do bojů v rámci britské armády – Egypt, Sýrie, Libye – obrana pevnosti Tobrúk na podzim 1941.