Protektorát Čechy a Morava - příprava na test
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Východní fronta – po napadení Sovětského svazu českoslovenští vojáci propuštěni ze zajetí, ve městě Buzuluk z nich byl vytvořen 1. československý polní prapor. Hlavním organizátorem jednotky plukovník Heliodor Píka. V roce 1943 zasáhl do bojů u Sokolova. Československý prapor byl posílen Rusíny z Podkarpatské Rusi – 1. československá brigáda (3000 mužů). Bojovala na Ukrajině – boje o Kyjev, o Bílou Cerekev. Dále posílena o volyňské Čechy a přeběhlíky ze Slovenska - 1. československý armádní sbor (16000 mužů) pod vedením Jana Kratochvíla. září 1944 – československý sbor se zúčastnil karpatsko-dukelské operace. Cílem bylo rychle přejít Karpaty a podpořit SNP. Průsmyky zůstaly v německých rukou – velmi pomalý postup přes hory za cenu velkých ztrát (6500 padlých). Jan Kratochvíl zbaven velení, kterého se ujal Ludvík Svoboda. Na území Slovenska se vojáci probojovali až v říjnu 1944.
Českoslovenští partyzáni v zahraničí
českoslovenští vojáci nebojovali jen v pravidelných armádách, vytvářeli také partyzánské oddíly v zahraničních okupovaných územích – Jugoslávie - Slovinsko (brigáda Jana Žižky z Trocnova – 3000 mužů), Itálie – zběhlé vládní protektorátní vojsko, SSSR – dezertéři slovenské armády.
Osvobození
Aktivizace odboje na Slovensku
krize klerofašistického režimu - vyčerpání ve válce na straně Německa, konec dočasné prosperity.
aktivizace a sjednocení slovenského odboje – Vánoční dohoda (1943), vznik Slovenské národní rady (SNR) – plánováno celonárodní povstání, obnova státu Čechů a Slováků na principu rovnosti.
na jaře 1944 příprava povstání (vojenské velení – Ján Golian, později Rudolf Viest), v létě 1944 rozmach partyzánského hnutí.
Slovenské národní povstání (29.8.1944 – konec října 1944)
mělo se uskutečnit v součinnosti s postupem Rudé armády a otevřít jí karpatské průsmyky. Dříve než bylo povstání připraveno – Tisova vláda vyhlásila stanné právo a pozvala do země německou armádu, která začala Slovensko obsazovat.
29. srpna 1944 – vyhlášeno povstání – jeho centrem se stala Banská Bystrica – k povstání se připojily partyzánské oddíly a slovenská armáda (dohromady asi 60000 vojáků a 20000 partyzánů). Povstalcům se však podařilo ovládnout jen střední Slovensko. Slovenské divize, které měly na východě otevřít karpatské průsmyky byly odzbrojeny německou armádou.
německá armáda + prorežimní Hlinkovy gardy měly přesilu a postupně zatlačovaly povstalce do hor. Rudá armáda nemohla povstání podpořit. V říjnu 1944 - porážka povstání – krutá pomsta v partyzánských oblastech – vypálení vesnic, masové hroby.
význam povstání – vázalo početné německé síly, projev mezinárodní solidarity v boji proti fašismu a jednoznačné vystoupení proti vládnoucímu klerofašistickému režimu.
od roku 1944 – partyzánské skupiny v Beskydech, Brdech a na Českomoravské vrchovině. Obnovení domácího odboje.