Recenze - Zvěřinová -19 nám bylo pryč
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Na začátku díla je krátký úvod autorky s věnováním svým rodičům a sestře. Snaží se přiblížit okolnosti a sdělit důvod, proč knihu vydala a věří, že její svědectví pomůže ostatním pochopit tyto lidi a zamyslet se nad současnými problémy.
Další kapitolka nese název Totálně nasazení, ve které PhDr. Jiří Jožák stručně shrnuje historické okolnosti a popisuje, v jakých podmínkách se totálně nasazené dívky ocitaly.
Následuje hlavní část knihy – Devatenáct nám bylo pryč… Autorčin styl obsahuje spoustu citově zabarvených výrazů, které vyjadřují hlavně pocity a emoce. Používá také hodně přívlastků, aby byl popis co nejpřesnější. Občas se setkáme s přímou řečí, ale většina textu je psána v množném čísle (mluví za celou skupinu), případně v ich formě nebo v pasivu. Své myšlenky dělí do kratších odstavců, pod čarou jsou vysvětleny specifické pojmy – nejčastěji německé výrazy.
Závěrečná kapitola nese název: A co bylo potom!. Zde Jiří Jožák popisuje situaci po autorčině návratu domů v roce 1945 až do roku 2001. Lidé žádali odškodnění, kterého se jim po dlouhou dobu nedostávalo. Zakládali svazy a jejich činnost pronikala na médií. Roku 2000 alespoň částečně dosáhli svého.
Na konci knihy si lze prohlédnout mapu, ve které jsou zakresleny všechny ubytovny a pracoviště, se kterými se paní Stanislava Zvěřinová za svůj život seznámila. Také zde najdeme úryvky z její korespondence, fotografie s rodiči, kamarádkami i dalšími lidmi, se kterými se stýkala. Jsou zde zachyceny i snímky z ubytování v lágru, z výletu, které autorka s kamarády podnikala, aby se skryli před nálety. Poslední stránka zobrazuje autorčinu podobu v roce vydání knihy.
Kniha je tedy určena především pro ty čtenáře, kteří chtějí vědět, co musela zmiňovaná generace 1924, a později i další, zažít, a jaký to má dopad na současnost.