Esej - gulagy

Po letech tvrdé práce a sovětské tyranie se někteří vězni dokonce vrátili domů. Když opouštěli SSSR, nesměli o SSSR nic říkat pod hrozbou vyhoštění zpět na práci. Naprostá většina lidí, kteří gulagy přežili, měla podlomené zdraví, na které po nějaké době zemřeli. Například žaludeční vředy, omrzliny, ženy nemohly mít děti a psychicky strádaly. Do konce života je pronásledovala a zastrašovala Státní tajná policie stalinské Lidové bezpečnosti.

Jako každé jiné se i toto téma dočkalo literárního a filmařského zpracování, kde jsou popisovány různé příběhy a přibližuje se situace veřejnosti. Mezi známé memoáry vězňů patří dílo od Egona Bernharda Morgensterna - Přežil jsem peklo gulagu. Dalšími díly jsou 7000 dní na Sibiři a Navštěvuj mě ve snu. Z pohledu dozorců to jsou díla jako Život mi vzal BAM, Zápisky vězeňského dozorce a Lágr. Filmové zpracování, které je známe je film z roku 1985 s názvem Gulag. Dále je známy film Mělké sibiřské hroby a novější zpracováním tohoto tématu se zajímá sdružení Gulag.CZ, které samo podpořilo několik projektů a expedic na místa táborů. Známy je jejich dokument Cesta do Gulagu, Češi a Velký teror, Strážci paměti. Dělají i spoustu výstav, na téma gulagů a dokonce se to snaží spojit i s moderním pokrokem a používají VR a AR.

Ruské pracovní tábory lze přirovnat k nacistickým koncentračním táborům za 2. světové války. Porušování lidských práv zde bylo na denním pořádku a nikdo si s tím nedělal starosti. Pro spoustu lidí je to i v dnešní době takové tabu nebo je topmodelka nich velmi přeměňované téma, ale je správné o takových věcech mluvit a poukazovat na to, že není správné se v žádné době ani situaci takhle chovat k lidem a zacházet s nimi jako s pouhými věcmi.