LIDOVÁ PÍSEŇ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
LIDOVÁ PÍSEŇ otázka č. 3
Vysvětli význam lidové písně.
Její znaky.
A rozdělení lidové písně.
Lidová píseň jako inspirační zdroj hudebních skladatelů.
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….
Lidová píseň je nejjednodušší hudební forma. Je to hudební a básnický výtvor lidu. Předává se ústním podáním – tradicí z pokolení na pokolení. Autor lidové písně je anonymní nebo neznámí, většinou zapomenutý. Povětšinou to byl prostý lid (jinoši, děvečky, poddaní, sedláci atd.). Lidé si písní vyjadřovali pocity, tužby i jejich nálady. Píseň také sloužila, jako tlumočí vztah k přírodě, k jiným lidem a rodině. Nebo vyprávěla příběhy, události o lásce, smrti atd. (Lyrické písně byly o lásce, Epické písně bylo vyprávění) Lidová píseň byla zachována díky sběratelům folklóru (i do dnešní doby). Lidová píseň je studnice kulturního bohatství národa, jeho rysů, historie, jazyka a jeho zvyků (sběratel K. J. Erben – Poklad). Vznik české lidové písně vznikl hlavně v 18. století. Byl to nejtužší útlak, poroba a germanizace v českých zemích. Čeští kantoři, jako Jan Jakub Ryba a Karel Blažej Kopřiva; udržovali a pěstovali lidovou poezii a píseň, jako hudebnost českého národa. Byl to mocný prostředek k Národnímu Obrození.
LIDOVÁ (NÁRODNÍ) - autor anonymní
ZLIDOVĚLÁ (ZNÁRODNĚLÁ) - autor známý, ale zapomenut mezi širokou populací
Kde domov můj, U panského dvora, Sil jsem proso, Škoda lásky
UMĚLÁ - autor známý
ZNAKY
VARIABILITA : u písní existovaly varianty textu a melodie (při předávání se píseň upravila: někdo něco zapomněl nebo přidal)
ANONYMITA: není znám autor
CHARAKTER: můžeme určit charakter určitého období nebo regionu
VÝTVOR LIDU – NÁRODNÍ PÍSEŇ – ÚSTNÍ TRADICE
SPONTÁNNOST
Vznik české lidové písně:
- hlavně v 18. století - nejtužší útlak, poroba, germanizace v českých zemích
- autoři - prostí lidé (jinoši, dívky, ženy, muži, děvečky, čeledínové, poddaní,
sedláci, selky, robotný lid atd.)
- čeští kantoři (Jan Jakub Ryba, Karel Blažej Kopřiva) - sami autoři, udržovali a pěstovali lidovou poezii a píseň
=> hudebnost českého národa => mocný prostředek NO
Sběratelé lidové tvorby:
- konec 18. století - cílevědomé zapisování lid. tvorby, texty, později i melodie
- literární vědci a badatelé
Karel Jaromír Erben (spolupracoval P. M. Martinovský) Pavel Bartoš a František Sušil, Karel Plicka, Jindřich Jindřich
- později skladatelé Vítězslav Novák, Leoš Janáček
Vliv lidové písně v 19. století => národního obrození……. vznik tzv. národních škol
- v hudbě české, ruské, španělské, polské, norské
=> rozmach umělé písňové tvorby (Schubert, Schumann)