Romantismus

Romantismus

Romantismus je umělecký a filozofický směr a životní postoj euroamerické kultury konce 18. století a začátku 19. století.

Termín romantismus byl odvozen od slova román, označení literárního žánru, který v 18. století začal hojně obsahovat i psychologické či mystické prvky

Romantismus získal v každé zemi své specifické naplnění a podobu.

Směr vycházející z minulosti v každém prostředí využil dějiny konkrétního státu, kde se rozvíjel.

V německém prostředí apeloval na měšťanskou humanistickou kulturu, v Anglii na křížové výpravy a v Rusku na nedávné napoleonské války.

Rozdílnost jednotlivých směrů posilovala ideologický směr, který se v té době rozvíjel – národní cítění

Anglický romantismus

Důvodem vzniku romantismu právě v Anglii byla drsnost, nezkrotnost a tajemnost tamní přírody, legendy i kontakty s orientem. Vzorem byla anglickým romantikům gotika.

Malířství

Malíři zobrazovali ponuré krajiny, ruiny, bouří stižené lesy. V tomto duchu tvořil zejména významný německý malíř Caspar Friedrich. Dalším krajinářem byl Angličan William Turner. Osamocení hrdinové (na obrazech i v literatuře) trávili dlouhé hodiny v panenské přírodě, či byli zmítáni delirii a vášněmi. Oblíbené motivy byly osamocení, noc, nebezpečí, tajemství, stesk či cesty.

Představitelé:

Caspar David Friedrich - německý malíř a kreslíř, přední představitel krajinomalby německého romantismu. Proslavil se svými alegorickými krajinami, které obvykle zobrazují zamyšlené postavy se siluetami na pozadí noční oblohy, ranních mlh, pustých stromů nebo gotických zřícenin. Jeho hlavním zájmem byla reflexe přírody jeho často symbolická a antiklasicistní díla se snaží vyjádřit subjektivní, emocionální reakci na svět přírody. Pro Friedrichovy obrazy je charakteristické, že uprostřed rozlehlých krajin zasazují lidskou přítomnost do zmenšené perspektivy.

Dílo: Poutník nad mořem mlhy, Žena u okna, Léto, Opatství v Eichwaldu, Dva muži pozorující měsíc, Ledové moře, Mnich u moře, Procházka za soumraku , Osamocený strom

Procházka za soumraku rozbor díla (1830 - 1835)

Obraz jehož dokončení se datuje mezi roky 1830 a 1835. Pravděpodobně se jedná o autorovo pozdní dílo. V obraze se nachází pouze jedna postava v jakémsi šeru, nebo soumraku což je pro autorovu tvorbu typické. V obrazu se nachází jakýsi neolitický hrob, nebo megalitický, nebo obrovský kámen ve tvaru rakve. Malá postava muže stojícího poblíž, dívající se na hrob. Postava pravděpodobně uvažuje o smrtelnosti a významu života a jestli existuje život po smrti. Uvažuje o tom, jak bychom se mohli dostat za hranice lidského bytí. Je zde samotná postava zřejmě uvažující o své vlastní smrti. Děj se odehrává ve větrné krajině. S holými stromy na kterých se nenachází ani jeden list. O tomto obraze lze uvažovat jako o moderní náboženské malbě. Jako o úvaze významu života. Je snadné se s tou postavou ztotožnit a vstoupit do obrazu. V tu chvíli se ocitáme sami v přírodě za soumraku a vnímáme to ticho... ticho na konci života. Na obloze lze spatřit měsíc a několik hvězd a planet, které možná právě začínají být viditelné, jak začíná obloha být temnější. V období romantismu umělci hledali nové způsoby jak zachytit duchovno.