Nezaměstnanost a inflace

ekvivalentní pouze 950 Kč ve vztahu ke zboží, které si můžete koupit

- Pokud je inflace vyšší než úroková sazba, hodnota úspor se v reálném vyjádření snižuje.

- Pokud spořící účet nabízí úrok 2 % a inflace je 5 %, vaše reálné úspory ztrácí 3 % ročně.

Důsledky inflace

2) Inflace znehodnocuje úspory

- Nominální hodnota peněz - jedná se o číslo, které vidíte na svém bankovním účtu nebo když se podíváte do své peněženky.

- Je to prosté – pokud máte v peněžence tisícikorunovou bankovku, nominální hodnota je přesně 1 000 Kč.

- Reálná hodnota peněz > vyjadřuje, kolik si za určitou částku můžu v daném okamžiku koupit.

- Pokud mám 1000 Kč, při inflaci 4 % ročně si za ni po roce koupíte zboží a služby už jen v hodnotě 960 Kč. Za pět let to bude 822 Kč a za 15 let pouhých 556 Kč.

Inflační spirála

Jak obyvatelé a podnikatelé reagují na inflaci?

- obyvatelé se snaží o růst svých mezd, aby vyrovnal pokles hodnoty peněz.

Vyvíjejí nátlak na zaměstnavatele. Pro podnikatele ovšem nárůst mezd

znamená zvýšení jejich nákladů, které oni budou nuceni promítnout do výše

cen svých produktů. Na to zaměstnanci reagují dalších tlakem na růst mezd.

=> zesilování inflace, další pokles kupní síly a znehodnocení peněz

- Dochází k dlouhodobé a setrvalé inflaci, lidé ztrácí důvěru v měnu

Jak můžu bojovat s inflací?

1) Spoření - vložená částka se mírně zhodnocuje (průměrně 3-4%) -> moc si nepomůžeme :) Ale vložená částka alespoň neklesá pod vloženou hodnotu

2) Investování - výrazně vyšší zhodnocení vkladu. Nominální hodnota vkladu sice kolísá (takže se může stát, že vklad bude mít v daný okamžik nižší hodnotu než na začátku), ale tato nevýhoda je vykoupena zhodnocením dlouhodobě vyšším, než je inflace.

Druhy inflace

1) Mírná inflace (plíživá) - nepřesahuje tempo růstu výroby, ceny se zvyšují mírný a předvídatelným tempem - 1-3%

- podporuje růst ekonomiky, stabilitu a motivuje lidi i firmy k utrácení a investování

2) Pádivá inflace (2-3ciferná)

- výrazně negativní vliv, znehodnocuje úspory, klesá životní úroveň, nedůvěra v měnu

- ukládání prostředků do nemovitostí, drahých kovů, cizích měn

3) Hyperinflace (4-5ciferná) - rozpad ekonomiky, sociální nepokoje

- Pádivou inflaci jsme zažili v roce 2022 (15,1%) a v roce 2023 (10,7%)

- Rostly ceny potraviny (mouka, máslo, vejce), energie (elektřina, plyn), pohonné hmoty a ubytovací služby

- 1. polovina roku 2022 -> zemní plyn zdražil o 49%, elektřina o 31%, pohonné hmoty o 44%, mouka o 64%, máslo o 52%

- V roce 2024 se začala inflace ČR vracet do normy

Deflace

- Opak inflace > celkový pokles cenové hladiny

- roste kupní síla peněz

- Nebezpečný jev, ke kterému dochází v dobách hospodářské krize

- Lidé vidí, že produkty zlevňují a odkládají spotřebu (čekají, že bude zboží ještě levnější) > nižší růst ekonomiky