Fotosoučástky vyzařující světlo a displeje

8. Fotosoučástky vyzařující světlo a displeje

Jsou to Zobrazovací jednotky s malou hustotou informace.

Zobrazované symboly lze vytvořit jedním ze tří způsobů :

1.z předem vytvořených znaků – Obr. 2a

2. ze segmentů – Obr. 2b

3. použitím potřebného počtu prvků bodové matice – Obr. 2c

V prvním případě vzniká obraz rozsvícením příslušného znaku, ve druhém případě rozsvícením segmentů, jejichž složením znak vznikne, ve třetím případě rozsvícením potřebného počtu vhodných bodů matice.

Nejdůležitější vlastnosti zobrazovacích jednotek

Viditelnost : posuzuje snadnost a správnost čtení informace, ovlivnění jasem, kontrastem, barvou, úrovní okolního prostředí

Vlastní spotřeba : Posuzuje se velikost napájecího napětí, potřebný proud i spotřebovaný výkon pro vytvoření jednoho symbolu.

Rychlost odezvy : je to čas potřebný ke vzniku a vymazání obrazu.

Také se posuzuje spolupráce s běžným logickými integrovanými obvody ( hl. velikost napětí ), složitost budících a dekódovacích obvodů potřebných pro činnost, životnost a cena za jeden symbol.

Dle základních optických vlastností je dělíme : aktivní ( generují světlo - LED, výboje v plynech...) a pasivní ( negenerují světlo. znaky se pozorují v odraženém nebo procházejícím světle).

Zobrazovací jednotky s předem vytvořenými znaky

Jako zobrazovací jednotky s předem vytvořenými znaky pracují speciální výbojky ( číslicové – digitrony ). Využívají ke své činnosti viditelného záření prostředí v okolí katody při doutnavém výboji v plynech. Používají se pro zobrazení číslic nebo některých dalších symbolu ( V, A, Ohm, ...). Počet znaků který je možné zobrazit v jedné výbojce, je z konstrukčních důvodů omezen.

V Baňce výbojky je jediná anoda (tenká kovová mřížka s velkou roztečí ok ). Anoda je na povrchu systému a musí být přes ní možné sledovat znaky vytvořené uvnitř baňky výbojky. Za anodou je několik (obvykle 10) katod, zformovaných do tvaru číslic nebo jiných znaků.

Katody jsou uspořádány v malých vzdálenostech za sebou a jsou jednotlivě vyvedeny na patici elektronky. Při činnosti má anoda trvale kladné napětí ( 170-200V ). Potřebný znak se rozsvítí uzemněním příslušné katody.

Anodový proud pro jeden symbol je asi 1 ž 5 mA. Rychlost je při vzniku obrazu asi 10 mikrosekund, při vymazání asi 40. Pro zvětšení kontrastu bývá sklo baňky opatřeno barevným filtrem ( obvykle červeným).

Zobrazovací jednotky vytvářející znaky skládáním segmentů ( segmentovky )

Jak ukazuje obrázek 2b, je pro číslicový indikátor minimální počet segmentů sedm, pro abecedně číslicový šestnáct. Existuje mnoho způsobů realizace jednotlivých segmentů. V nynější době se za perspektivní považují světelné diody a kapalné krystaly.

Segmentovky se světelnými diodami

Světelná dioda je plošná dioda, jejíž přechod PN průchodu proudu v při průchodu proudu v přímém směru září. Záření vzniká při rekombinaci nosičů náboje uvnitř přechodu a jeho barva je závislá na materiálu, kterého je dioda vyrobena.